Neděle 9. srpna 2020, svátek má Roman
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 9. srpna 2020 Roman

Mocný prezident, potíže pro ekonomiku. Parlamentním systémům se daří lépe

  10:03aktualizováno  10:03
Demokracii nejvíce prospívá, pokud je ústřední institucí státu parlament. Britští vědci nyní spočítali, že tento ústavní systém také svědčí národnímu hospodářství. Podle jejich dat jednoznačně vítězí nad prezidentskou demokracií. Prezidentský systém na rozdíl od parlamentního snižuje růst, zato ceny rostou rychleji.

Kapitol, sídlo amerického Kongresu (8. listopadu 2016) | foto: AP

Pozor by si tak měli dát například v Turecku, které se momentálně mění z parlamentní demokracie na prezidentskou. 

Vztahem mezi ekonomickým výkonem země a jejím ústavním systémem se zabývá studie „Kdo má lepší ekonomiku? Prezidentské versus parlamentní demokracie“ britských ekonomů Richarda McManuse a Gulcin Ozkanové. Ti pro účely porovnání parlamentních a prezidentských systémů analyzovali makroekonomická data 119 zemí světa z let 1950 až 2015.

Soustředili se na pět základních ukazatelů: růst hrubého domácího produktu a jeho stabilitu, míru inflace a její stabilitu a Giniho koeficient, pomocí kterého se měří příjmová nerovnost ve společnosti. Informace čerpali ze Světové banky a Světové databáze příjmové nerovnosti. „Poté jsme zkoumali dopady formy vlády na každý z těchto ukazatelů a naše zjištění jasně ukázala výhody parlamentních systémů,“ uvádějí ekonomové.

Mezi prezidentské systémy zařadili velkou část zemí Jižní Ameriky, například Argentinu, Bolívii, Ekvádor či Mexiko. Patří k nim i státy jako Švýcarsko a USA. Většina evropských zemí včetně Česka skončila v kategorii parlamentních demokracií. 

Když vědci porovnali země podle hospodářského růstu a příjmové nerovnosti, zjistili, že ze zemí vykazujících jak nadprůměrný růst, tak podprůměrnou nerovnost tvoří 91 procent parlamentní demokracie. Naopak v 61 procentech zemí, které vykazují podprůměrný růst a nadprůměrnou nerovnost, vládne prezident.

Prezidentský systém: nižší růst a vyšší inflace

„Zjistili jsme, že rozdíly mezi výsledky těchto dvou systémů jsou značné: například průměrné mezery mezi ekonomickým růstem prezidentských a parlamentních režimů se pohybují mezi 0,6 až 1,2 procentního bodu,“ uvádí studie.

Kromě toho vykazují prezidentské demokracie vyšší míru inflace. V průměru se rozdíly pohybují mezi čtyřmi a šesti procentními body v závislosti na způsobu měření. Ekonomové rovněž zjistili, že inflace je v zemích s parlamentním zřízením mnohem stabilnější.

K největším odlišnostem však v rámci zkoumaných ukazatelů dospěli v případě příjmové nerovnosti. „Rozdělení příjmu je v prezidentských systémech méně rovnoměrné, v porovnání s parlamentními systémy se rozdíly pohybují mezi 12 až 24 procenty,“ píšou vědci.

Aby izolovali dopad ústavního zřízení na ekonomickou výkonnost země od externích vlivů, vzali ekonomové v potaz také řadu dalších faktorů, které mohly mít na ekonomiku zemí dopad. Zohlednili například způsob hlasování ve volbách, délku zkušenosti země s demokratickým režimem, geografickou polohu či koloniální dědictví.

„Ve všech případech mělo zařazení těchto proměnných pouze omezený dopad na kvantitativní odhady a statistické ukazatele vazby mezi formou vlády a ekonomickým výstupem,“ uvádí studie.

Prezidentská forma vlády je tak podle nich nutně propojená s nižším ekonomickým výkonem země. Ekonomové doufají, že jejich výzkum někteří politici zohlední při provádění ústavních změn, ke kterým dochází v podstatě neustále.

Zřízení, které prezidentovi dává větší pravomoci, se stalo předmětem kritiky už v 90. letech poté, co španělský politolog Juan José Linz publikoval práci o rizicích prezidentského systému. V ní dospěl k závěru, že přímo volený prezident, který je současně šéfem exekutivy, představuje ohrožení pro demokracii.

Ekonomickými dopady jednotlivých ústavních systémů se jako první zabývali švédský ekonom Torsten Persson a jeho italský kolega Guido Tabellini. Odhalili přitom přímé souvislosti mezi typem politického zřízení a veličinami, jako jsou vládní výdaje nebo rozpočtové deficity.

Autor:
  • Nejčtenější

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Ekonomové: Konec superhrubé mzdy přinese lidem tisíce, rozpočtu obří díru

Premiér Andrej Babiš znovu otevřel téma superhrubé mzdy a avizoval, že ji zruší. Ministryně financí Alena Schillerová s...

Bohatší budou platit vyšší daň, uvažuje Schillerová o zavedení progrese

Kromě toho, že ministerstvo financí chystá plán na snížení superhrubé mzdy, které Čechům přidá až tisícikoruny čistého...

Češi už začínají šetřit. Zatím na jídle, módě, benzinu i autech

Koronakrize se začíná pozvolna promítat do útrat. Objem peněz, který Češi nechali během června v obchodech, se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Baltský podmořský tunel jde ke dnu. Estonci se obávají investic z Číny

Výstavba zatím nejdelšího podmořského tunelu pod Baltským mořem, který měl spojovat Finsko s Estonskem, se zastavila na...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Vydělali za krize? Sanders chce daň pro boháče, Bezose by stála miliardu

Čtveřice demokratických senátorů na čele s Berniem Sandersem představila návrh jednorázové daně na výdělky z období...

Žádný western, zloději stád teď řádí v Británii. Místo koní mají čtyřkolky

Zloději dobytka se vracejí ze zapomnění. Fenomén známý především z westernů a kovbojek teď opět nabírá na popularitě,...

Dodržte slib a neberte maso z Brazílie. Ničíte pralesy, zní kritika na Tesco

Britský obchodní řetězec Tesco, působící i v Česku, je pod palbou kritiky aktivistů hnutí Greenpeace. Síť obchodů s...

Pracovní schůzky jsou po epidemii o pětinu kratší a efektivnější, tvrdí výzkum

Hromadný a náhlý přechod na práci z domova od začátku pandemie covid-19 způsobil zaměstnancům spoustu problémů. Podle...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...