„Pokud bude ten konflikt probíhat bez omezení, může být jeho dopad horší než to bylo (během studené války) v Evropě ,“ uvedl slavný bývalý ministr zahraničí Spojených států a držitel Nobelovy ceny za mír na ekonomickém fóru v Pekingu. „První světová válka také vznikla proto, že se nepodařilo ukočírovat drobný spor,“ dodal.
Právě k tomuto čtyřletému konfliktu, který stál život 15–19 milionů lidí, přirovnal možné důsledky vyeskalovaného sporu mezi USA a Čínou. Bojí se totiž, že by spor mohl přerůst v ozbrojený konflikt. Mohlo by tak podle něj dojít nejenom ke studené, ale i k „horké“ válce. „Dnes jsou (navíc) zbraně mnohem silnější,“ uvedl.
Washington totiž podle něj s Čínou zatím vždy jednal pasivně, uvádí televize Channel News Asia. Chybí mu tak podklady pro to, aby ji bral v potaz jako vojenskou sílu. „Čína má velkou ekonomickou sílu. Stejně jako my,“ řekl. „Po prstech si budeme nevyhnutelně šlapat ve všech koutech světa,“ dodal. Pokud se tak situace nevyřeší, bude se podle něj napětí dál stupňovat.
„Negativní ekonomické důsledky, které zažíváme v souvislosti s obchodní válkou mezi Spojenými státy a Čínou, by byly zanedbatelné v porovnání s hospodářskými dopady studené války mezi oběma velmocemi,“ okomentoval situaci hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „V případě, že vzácné zdroje budou vynakládány ve zvýšené míře na zbrojení, v jiných částech ekonomiky budou chybět,“ dodal.
Ve stopách studené války
Podle Kissingera kráčí USA a Čína ve šlépějích, které za sebou během studené války společně s Američany zanechali Sověti. Obě současné mocnosti jsou však dnes mnohem silnější, než byli hlavní rivalové přes třicet let starého sporu, doplnil. Jeho ukončení by tak mělo být hlavní prioritou nejen pro jeho aktéry, ale i pro zbytek světa.
Ještě před týdnem se přitom zdálo, že je konec obchodní války na spadnutí. Diplomaté obou stran totiž ve vzájemné spolupráci připravovali první verzi obchodní dohody, která měla napětí uvolnit. Po jejím uzavření by navíc podle Číňanů mělo dojít k postupnému zrušení cel.
Nadšení z blížícího se „obchodního míru“ však ve středu značně ochladlo. Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Bílému domu totiž dohodu Američané s Čínou neuzavřou nejméně do konce roku. Peking podle nich totiž požaduje přílišné snížení cel, USA pak zase údajně mají příliš vysoké nároky.
Podle ČTK navíc mohou dohodu brzdit i protivládní nepokoje v Hongkongu. Americký Senát se totiž jasně postavil na stranu protestujících – v prohlášení uvedl, že by se tam měla bránit lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si na to konto nechalo předvést zástupce tamního velvyslanectví, kterého vyzvalo, aby se USA do záležitostí v Hongkongu nevměšovalo.
Ani po dohodě nebude vyhráno
I kdyby se přitom prvotní obchodní dohodu do konce roku přeci jen podařilo dojednat, nemá podle Kissingera svět vyhráno. Podle věhlasného diplomata, který měl mimo jiné prominentní roli i v ukončení války ve Vietnamu, totiž rivaly čeká delší cesta. „Každý ví, že jsou obchodní jednání jen prvním drobným krokem k politické diskuzi, která doufám přijde“ citovala ho agentura Bloomberg.
Soubojem USA a Číny trpí celý svět, obchodní svár tíží i Česko |
Henry Kissinger je kromě Nobelovy ceny držitelem také Řádu Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy, americké Prezidentské medaile svobody, čestným rytířem britského Řádu svatého Michala a Jiří a dalších. Letos oslavil šestadevadesáté narozeniny.
Pro mnohé však zůstává velmi kontroverzní figurou. Někteří novináři a právníci ho dokonce označují za válečného zločince. „Je jedním z nejhorších lidí, kteří pracovali pro dobrou věc,“ uvedl například v souhrnném textu pro Político historik Nicholas Thompson. Politické spojence USA totiž diplomaté pod jeho vedení podporovali bez ohledu na lidská práva a během války ve Vietnamu rozkázal bombardování „všeho, co se hýbe“.
