Španělsko trápí vysoká nezaměstnanost, nízká konkurenceschopnost a hlavně problémy bank. Ilustrační snímek

Španělsko trápí vysoká nezaměstnanost, nízká konkurenceschopnost a hlavně problémy bank. Ilustrační snímek | foto: Reuters

Španělsko požádá o pomoc s dluhy EU, bez práce je 24,6 procenta lidí

  • 84
Španělsko poprvé přiznalo, že by mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc, pokud se mu nepodaří snížit náklady na obsluhu dluhu. Země tento týden prodávala své dluhopisy s více než sedmiprocentním výnosem, což je podle expertů dlouhodobě neudržitelné.

Podle zdroje agentury Reuters o nutnosti pomoci z EU hovořil španělský ministr hospodářství Luis de Guindos, který konkrétně zmínil částku 300 miliard eur (asi 7,7 bilionu Kč). Hovořil o ní v úterý na schůzce s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem.

"De Guindos hovořil o částce 300 miliard eur pro celý (záchranný) program. Myšlenka záchrany hned teď ale nevyhovuje Německu," řekl zdroj. Diskuze je tím podle něj zřejmě ukončena do doby, než bude plně funkční stálý záchranný fond eurozóny, takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM). To bude zřejmě až v září.

"Nic se nestane do doby, než bude fungovat ESM. Až to bude, uvidíme, jak vysoké náklady na obsluhu dluhu Španělsko platí. Pak se k té otázce možná vrátíme," dodal zdroj.

Španělsko má akutní problémy zejména v bankovním sektoru, který doplatil na prasknutí realitní bubliny. Banky mají nedostatek kapitálu a Madrid proto letos musel pro své peněžní ústavy sehnat peníze v zahraničí. To vše podporuje spekulace o tom, že Španělsko, ale také Itálie, by mohly potřebovat ještě letos komplexní pomoc, podobně jako dříve Portugalsko, Irsko nebo Řecko.

"Takový záměr důrazně odmítáme. Takovou možností jsme se nezabývali ani jsme o ní nejednali," sdělila dnes mluvčí španělské vlády na dotaz, aby se k informacím zdroje vyjádřila.

Na začátku týdne vyskočily náklady na španělských dluh nad sedm procent, zejména kvůli obavám, že finanční problémy regionálních vlád doženou zemi k nutnosti kompletního refinancování dluhů. Pod sedmiprocentní hranici, která je již považována ze neufinancovatelnou, pak úrokovou míru srazila až slova prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Ten se nechal slyšet, že jeho banka "udělá cokoliv", aby zachovala společnou měnu.

Každý čtvrtý bez práce

Kromě drahých dluhů zemi dusí i obrovská nezaměstnanost. Ve druhém čtvrtletí stoupla na 24,6 procenta z 24,4 procenta na začátku roku. Nezaměstnanost je nejvyšší v novodobých dějinách země, tedy od konce diktatury generála Franka a návratu země k demokracii v polovině 70. let minulého století.

Španělský statistický úřad oznámil, že v zemi je teď zhruba 5,7 milionu nezaměstnaných. Firmy totiž pokračují v propouštění, k němuž je vedou obavy z prohloubení hospodářské recese a krize důvěry mezi spotřebiteli. V jejím důsledku klesá poptávka.

"Je to další příklad zoufalé situace, v které se ekonomiky nachází. Vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by se ekonomika v dohledné době vrátila k růstu, a naopak pravděpodobnější, že se bude propadat hlouběji do recese, bude to ještě horší," poznamenal ekonom Ben May ze společnosti Capital Economics.

, ,