Berlín stojí na místě někdejších bažin a mokřadů. Těžební a hlubší výkopové práce v německém hlavním městě a jeho okolí se proto potýkají s velkým bojem s vodou, která vzniklé jámy rychle zaplavuje. Berlín v minulosti odvod této vody řešil rozsáhlou sítí potrubí, které ústí právě do řeky Sprévy. Ukončení těžby uhlí ale bude pro řeku Sprévu znamenat, že přijde o důležitý vodní přítok. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Situace by pro Berlín mohla být dramatičtější také kvůli postupnému propadu úhrnu srážek, který je v posledních letech téměř po celé Evropě patrný. Berlín je navíc místem, kde jsou v rámci Německa dlouhodobě měřeny ty vůbec nejnižší srážkové úhrny. Studie curyšské ETH kvůli tomu odhaduje, že Berlín by se do budoucna mohl více podobat jižně položeným městům ve Francii.
V Berlíně testují hlukový radar, frajerům túrujícím motory postih nehrozí |
Podle Německé agentury pro životní prostředí by v letních měsících mohlo do budoucna v berlínské řece proudit o 50 až 75 procent méně vody. „Je to velmi vážná situace. Řeka Spréva hraje důležitou roli v zásobování Berlína pitnou vodou,“ uvedl pro agenturu Reuters Dirk Messner, předseda Německé agentury pro životní prostředí.
Politici spřádají plány
Odborníci navíc předpovídají, že počet obyvatel Berlína bude do budoucna stále růst. V roce 2040 by zde mohlo žít až o 350 tisíc lidí víc, což tlak na zásobování vody ještě zvýší. I proto místní politici mezitím pracují na alternativních plánech. Vyzývají ke snížení spotřeby ve špičkách a plánují, jak ve městě do budoucna efektivněji zadržovat dešťová srážky. Počítají třeba i s nárůstem počtu retenčních nádrží.
Integrace nefunguje, pro migranty místo už nemáme, vzkazují Němci do Berlína |
Německo plánuje ukončit těžbu uhlí už v roce 2030 a po tomto roce tak začne být berlínský region mnohem více závislý na dešťových srážkách. Problém se zásobováním však navíc může prohloubit i plánované zaplavení bývalých velkých hnědouhelných dolů.
Jen dvě hodiny jižně od Berlína má namísto obřího uhelného dolu Cottbus-Nord vzniknout největší umělé jezero v Německu. V rámci rekultivačních plánů se počítá s tím, že kolem nádrže vyroste řada restaurací hotelů či diskoték. Místní si slibují, že dojde k vytvoření stovek pracovních míst, které pomohou s řešením vzniklé strukturální nezaměstnanosti po ukončení těžby.
Dokončení tohoto projektu se plánuje na rok 2025, nádrž pojme asi 84 milionů metrů krychlových vod, což odpovídá zhruba 40 procentům roční berlínské spotřeby.
Zaplavení tohoto dolu tak ještě víc sníží přítok vody do řeky Sprévy. Obrovské množství vody se navíc ztratí kvůli jejímu odpaření. Německá vládní studie každopádně alespoň naléhá na to, aby jezero Cottbuser Ostsee do budoucna hrálo roli velké zásobárny vody, která by případně měla Berlínu během horkých měsíců pomoci, uzavírá agentura Bloomberg.
