Vláda jejich hrozbu označila za "řinčení zbraněmi", tuzemští odborníci považují dovoz tak velkého množství elektřiny za velmi obtížný.
Se zdaněním zisků provozovatelů jaderných elektráren počítá vládní úsporný balík schválený na počátku června, pomocí něhož chce kabinet Angely Merkelové v příštích čtyřech letech ušetřit přes 80 miliard eur (téměř dva biliony korun). Od daně pro energetické koncerny si slibuje zisk 2,3 miliardy eur (57 miliard Kč) ročně.
Pokud toto opatření vstoupí v platnost, provoz některých zařízení se podle zástupců společností E.ON, RWE, Vattenfall a EnBW nevyplatí. Koncerny by se tak prý cítily nuceny tyto jaderné elektrárny předčasně zavřít a v případě nutnosti elektřinu z jádra i dokupovat v zahraničí. Podle Spiegelu to prohlásili na jednání se státním tajemníkem ministerstva financí Wernerem Gatzerem.
Firmy chtějí místo daně smluvní platby
Energetické firmy na něm se zástupcem vlády debatují o možném nahrazení chystané daně smluvně stanovenými platbami koncernů za prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren, které chce německý kabinet také prosadit.
Podle zástupce českého provozovatele přenosové soustavy (ČEPS) Miroslava Vrby vyrábějí německé jaderné elektrárny zhruba 150 terawatthodin, což je čtvrtina produkce elektřiny v této zemi. "Česká republika exportuje tak 12 až 14 TWh ročně, takže i kdyby veškerý export Česka byl směřován na Německo, stačilo by to jen na asi deset procent jaderné výroby v zemi," řekl Vrba.
Největším exportérem elektrické energie v Evropě je Francie, která vyváží asi 70 TWh ročně, dodal Vrba. Analytik společnosti Atlantik Milan Vaníček se domnívá, že hrozby provozovatelů německých jaderných elektráren jsou spíše snahou o lobbing.
Bývalá vláda Gerharda Schrödera rozhodla, že všechny jaderné elektrárny na německém území postupně vyřadí z provozu. Ty poslední by měly proud do sítě přestat dodávat v roce 2022. Současný středopravý kabinet chce ale termín jejich odstavení oddálit - údajně v průměru o čtrnáct let. Rozhodnutí má padnout na konci září.
