Mont Blanc vysoký 4810 metrů se stal jakýmsi turistickým uchem v jehle mezi Itálií a severními evropskými sousedy. Tunel dlouhý 11,5 kilometru a široký jen 8,6 metru spojuje italské údolí d’Aosta s francouzským městem Chamonix-Mont-Blanc.
Má jen dva jízdní pruhy a jezdit se v něm smí jen 50 až 70kilometrovou rychlostí. Od otevření v roce 1965 byl přes 13 let nejdelším silničním tunelem světa. Nyní je ve světovém žebříčku až ve druhé desítce. Stavba byla tehdy oslavována jako projekt století a symbol Evropy bez hraničních bariér.
Nejdelší na světě a hluboko pod povrchem. Laerdalský tunel slaví 20 let![]() |
Každých 300 metrů je v něm odstavné místo, každých 100 metrů telefon a každých 600 metrů nouzové prostory s čerstvým vzduchem. Komunikací denně projede na 4000 aut.
Ještě při oslavách čtvrtstoletí provozu v červenci 1990 za účasti tehdejších prezidentů obou zemí Françoise Mitterranda a Franceska Cossigy byl tunel považován za nejbezpečnější přechod Alp. Na svém kontě měl pouhých 87 nehod a dva mrtvé.
Až do středy 24. března 1999. Asi v polovině tunelu vzplál požár v belgickém kamionu naloženém margarínem a moukou. Do vzduchového filtru auta se totiž dostal odhozený nedopalek cigarety. Do kamionu narazily další nákladní vozy a zablokovaly komunikaci. Oheň se rozšířil na 19 dalších kamionů a deset osobních aut. Teplota v ústí tunelu vylétla na 300 stupňů Celsia a v ohnisku téměř na tisíc stupňů, což znemožnilo jakýkoliv zásah.
Tunel pod Mont Blankem v číslechDélka: 11 611 metrů |
Červená na všech semaforech v tunelu naskočila až po devíti minutách, takže celu dobu řidiči stále směřovali k místu neštěstí. Při požáru zahynulo 39 lidí.
Francouzským, italským a švýcarským hasičům se ho podařilo dostat pod kontrolu až po 50 hodinách.
Asfaltová silnice dvanáctikilometrového tunelu mezi Francii a Itálii se změnila v rozteklou černou hmotu, žár poškodil i betonový strop. Hasičům se až pátý den podařilo zchladit tunel tak, aby policisté mohli začít identifikovat oběti.
Hned na to se strhla diskuse o bezpečnostních opatřeních v dosti úzkém tunelu (šířka 8,6 metru). Osudnou chybou údajně bylo, že ventilace na italské straně byla nastavena tak, aby hnala vzduch dovnitř, což pomohlo rozdmýchat vražedný požár. „Nezapnul jsem větrání, aby ti lidé měli co dýchat,“ omlouval se později obviněný italský dispečer.
Stavba byla poté tři roky, do 9. března 2002, uzavřena. Obnova stála 350 milionů eur (asi 11,2 miliard korun) investovaných zejména do výstavby únikových východů a do vylepšení evakuačního, poplašného a signalizačního systému.
Jak vystoupat na nejvyšší horu Evropy. Na Mont Blanku zahynulo už 8 tisíc lidí![]() |
První diskuse o stavbě tunelu pod Mont Blankem spadají do konce 40. let, dohoda o stavbě mezi Francií a Itálií byla uzavřena v březnu 1953. Tunel se stavěl téměř osm let, stavební práce začaly v květnu 1959. Během nich muselo být odvezeno kolem milionu krychlových metrů horniny a stavbařům trvalo tři a půl roku, než z obou stran provrtali Mont Blanc a přiblížili se k sobě s odchylkou 13 centimetrů. Na stavbě odpracovalo pět inženýrů a 350 dělníků plných 4,6 milionu hodin.
Tunel, který umožnil celoroční provoz vozidel přes Alpy, slavnostně otevřeli 16. července 1965 prezidenti Charles de Gaulle a Giuseppe Saragat. Dopravě byl zpřístupněn o tři dny později. Tunel zkrátil cestu z Francie do Turína o 50 kilometrů a do Milána asi o 100 kilometrů.
Podívejte se na propagační video tunelu pod Mont Blankem:

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
























