Cesta Viktora Koženého k rozsáhlému majetku a následně i ke střetu s paragrafy začala po jeho návratu z emigrace v roce 1990. Ambiciózní mladík se západním ekonomickým vzděláním získal místo poradce na federálním ministerstvu financí, kde se v té době připravoval plán na kuponovou privatizaci státního majetku.
Zájem veřejnosti o kupónové knížky byl zpočátku vlažný. Pak ale vstoupily do hry Koženým založené Harvardské investiční fondy. Ty zorganizovaly na svou dobu mohutnou reklamní kampaň a slibem vyplacení desetinásobku vložené investice nastartovaly zájem lidí o účast na privatizaci.
11. září 2015 |
V první vlně kuponové privatizace získaly Koženého fondy body od téměř desetiny účastníků, a podobně úspěšné byly ve druhé vlně. Kožený díky tomu získal moc nad velkou částí české ekonomiky a nabyl nemalé osobní jmění.
V roce 1992 poškodila reputaci Viktora Koženého takzvaná kauza Wallis. Její podstatou bylo podezření, že důstojník kontrarozvědky Václav Wallis prodal Koženému tajné informace. Wallis byl po mnoha letech obvinění zproštěn. Naproti tomu Kožený počátkem roku 1994 raději odešel do zahraničí a o několik měsíců později získal irské občanství.
Jsem na dně, vzkazuje Kožený policistům pátrajícím po jeho majetku |
Spojením šesti Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice vznikl v roce 1996 Harvardský průmyslový holding, který měl asi 240 tisíc podílníků a zanedlouho skončil v likvidaci. Za tajné vyvádění lukrativního majetku z holdingu byl Kožený spolu se svým blízkým spolupracovníkem Borisem Vostrým v červenci 2010 odsouzen k desetiletému trestu, který byl potvrzen i v odvolacím řízení (Vostrému v něm byl trest o rok zkrácen).
Kožený má také podle verdiktu soudu zaplatit škodu zhruba 8,3 miliardy a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Ani Vostrý, ani Kožený nebyli vynesení rozsudku přítomni a jsou stíháni jako uprchlí. Prvně jmenovaný žije dlouhodobě ve středoamerickém Belize, zatímco druhý pobývá na Bahamách. Tresty definitivně potvrdil v březnu 2014 Nejvyšší soud.
Život v exilu si Kožený přinejmenším zpočátku užíval plnými doušky. V Londýně si za 12,5 milionu liber pořídil dům, který předtím patřil muzikálovému skladateli Andrewu Lloydovi Webberovi, podobně drahou rezidenci koupil také v americkém horském středisku Aspen.
Viktor Kožený zůstane na Bahamách, soud ho odmítl vydat do USA |
Životem na vysoké noze Kožený svého času poutal pozornost českého i světového tisku. Mezi jeho nejslavnější výstřelky patřila večeře se dvěma obchodními partnery ve vyhlášené londýnské restauraci Le Gavroche, která vyšla na 13 tisíc liber (dle dobového kurzu zhruba tři čtvrtě milionu korun). Při jiné příležitosti zase bojoval s chřipkou tím, že si v jisté ženevské restauraci nechal svařit archivní víno Châteauneuf-du-Pape.
Přesídlením do Karibiku se Kožený dostal mimo dosah české justice. Už koncem 90. let však získal mnohem mocnějšího protivníka; o jeho podnikání se totiž začaly zajímat americké úřady. Piráta z Prahy, jak se Koženému někdy přezdívá, podezřívají Spojené státy z korupce při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Počátkem října 2005 byl Kožený na základě amerického zatykače na Bahamách zadržen, čímž pro něj začal několikaletý boj proti vydání do USA.
Viktor Kožený se narodil 28. června 1963 v Praze, studoval na gymnáziu a v roce 1979 spolu s rodiči emigroval do Německa. V letech 1983 až 1989 žil v USA, kde absolvoval bakalářské studium komerčního práva a obchodu na Harvard Extension School. Nedlouho pracoval u londýnské finanční firmy Robert Fleming a po listopadu 1989 se vrátil do Československa.
Někdejšímu miliardáři Koženému se stýská, do Prahy posílá stovky dopisů |
V roce 2004 se Kožený pokoušel kandidovat do Evropského parlamentu. Za tímto účelem si založil vlastní stranu nazvanou Viktor Kožený – Občanská federální demokracie. Cizinecká policie ale zamítla jeho žádost o dlouhodobý pobyt v Česku, který byl podmínkou kandidatury. Strana, za kterou kandidoval i známý hledač pokladů Helmut Gänsel, pak ve volbách zcela propadla.
Podle informací médií je rozvedený a má pět dcer.
