ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Státy se připravují na nejhorší. Ve velkém se zásobují potravinami

  • 68
Kvůli koronavirové pandemii mnoho států změnilo způsob uvažování nad vlastními rezervami potravin a ve velkém se zásobují na horší časy. Kromě obav o případný výpadek zásobování roli hraje i zvyšující se cena strategických potravin, jako je obilí, kukuřice či cukr.

Příkladem může být třeba Jordánsko, které si v letošním roce udělalo rekordní zásoby pšenice. Egypt, který je jedním z největším odběratelů obilí na světě, zvýšil po sklizni poptávku o 50 procent. Podobná situace nastala i v Asii, kde například tchajwanská vláda podpořila velký nákup strategicky potřebných potravin, Čína zase nakupuje krmivo pro rostoucí populaci prasat.

Potravinová nákupní horečka poukazuje na to, že se státy snaží připravit na nejhorší a chrání se před případnými problémy s dodávkami ze zahraničí, které by mohly ohrozit například zavřené přístavy. Globální trh je totiž pro mnoho zemí naprosto nezbytný, jelikož z lokální produkce jsou schopny zásobit jen část národa.

Kromě organizovaného shromažďování potravin vládou je v dobách pandemie vidět i změna spotřebitelského chování. „Pandemie covidu-19 donutila běžné spotřebitele, aby si pravidelně kontrolovali potravinové zásoby a byli schopni se uživit i v krajních situacích,” shodují se analytici Bank of America. „Výsledkem je pak to, že si zákazníci preventivně nakupují jídlo do zásoby a počítají s případným výpadkem dodávek,” doplňují.

Podle hlavní ekonomky OSN pro výživu a zemědělství Abdolrezy Abbassianové se mnoho zemí snaží velkými nákupy připravit na nejhorší možný scénář. Jen hrstka zemí ale podle ní vykupovala strategicky důležité potraviny. 

Na rozdíl od Egypta či Pákistánu, které se držely zásobovacího scénáře, se totiž mnoho zemí kromě výpadku dodávek připravuje i na příchod krize. Chtějí držet pod kontrolou současné ceny, které se vzhledem ke kurzu dolaru či eura mohou výrazně zvednout.

„Státy zkrátka nyní nakupují víc, aby v příštím roce mohly nakupovat méně. Zvlášť u pšenice je tento trend patrný, jelikož její cena může významně růst,” říká Abbassianová pro Bloomberg.

Zdražování a čínské zásobování

Ke zvyšování poptávky po strategických potravinách, jako je například kukuřice, pšenice a sojové boby, přispívá i růst cen. Za ten mohou například povodně v Číně, které měly neblahý vliv na úrodu, a také snaha Pekingu o udržení obchodních závazků s USA v první vlně pandemie. Zdroje obeznámené se situací také tvrdí, že země si již na jaře vytvořila velké zásoby potřebných potravin a chce tak předejít problémům se zásobováním.

Podle modelů, které předpovídají budoucí nákupy zemědělských produktů, velmi výrazně podražil například cukr. Od června jeho cena vzrostla o 20 procent. Podle odborníků k růstu došlo právě ve chvíli, kdy si Čína udělala cukrové zásoby.

V příštím roce ale země může dát světovému trhu s potravinami další velkou podpásovku. Jakožto hlavní světový exportér produktů od ropy přes železnou rudu až po sojové boby totiž v příštím roce plánuje značně navýšit své státní rezervy potravin i nerostných surovin.

„Pokud by k něčemu takovému opravdu došlo a Čína se předzásobila, ceny komodit by prudce stouply,” varuje analytik AG Commerzbank Daniel Briesemann.

Efektivita na prvním místě

Velkou poptávku po obilí, cukru a kukuřici ocenili především pěstitelé a dovozci. Dá se ale předpokládat, že zatímco konec pandemie je momentálně v nedohlednu, hromadění potravin jen tak nepřestane. 

„Mnoho států prostě úplně otočilo svou filozofii ohledně nákupů potravin a zásobování. Chtějí hlavně efektivně pořídit potřebné suroviny a udělat si rezervy pro případ, že by došlo k odstávce dovozu,” uzavírá finanční ředitel společnosti ADM Ray Young.