Hranice sedmi procent je nebezpečná v tom, že po jejím překonání už zemi nikdo na trhu není ochoten půjčit. Ta je tak nucena požádat zahraniční partnery o finanční pomoc, což byl právě případ Řecka, Irska a Portugalska.
Úroky vzrostly i u dluhopisů s dalšími splatnostmi, například u pětiletého papíru se výnos vyšplhal na více než deset procent. To je pro Itálii zvlášť špatná zpráva, protože země má další aukci dluhopisů s touto splatností naplánovanou už na příští týden.
"Trh nevěří, že dosavadní kroky italské vlády stačí na stabilizaci veřejných financí země," vysvětluje současnou situaci hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Italské bolestivysoký dluh: nízký růst HDP: ztráta konkurenceschopnosti |
K nervozitě na finančních trzích částečně přispěla zpráva o chystané rezignaci italského premiéra Silvia Berlusconiho. To sice trhy vítají, ale vadí jim nejistota, která bude předání moci provázet.
Podle Davida Marka je jedinou záchrannou brzdou pro Itálii Evropská centrální banka, která italské dluhopisy nakupuje, aby zmírnila růst úroků. "K tomu, aby situaci otočila a vrátila výnosy dluhopisů na snesitelnou úroveň, by ovšem musela intervenovat v řádově větších objemech než dosud," říká Marek.
Takový postup však podle něj vyvolává obavy, zda řešením dluhové krize v eurozóně nakonec nebude monetizace dluhu (odkup státních dluhopisů centrální bankou, pozn.red.), která může vést k vysoké inflaci nebo dokonce hyperinflaci.
"Bohužel jiná řešení jsou příliš těžkopádná. Eurozóna neumí dostatečně řešit krizové momenty a lídři eurozóny předvádí v posledních letech fatální selhání, nechápou vážnost situace a nejednají dostatečně rychle a razantně," dodal Marek.
Souhlasí s ním i hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. "V tuto chvíli musí na scénu co nejrychleji vstoupit Evropská centrální banka (ECB). S výnosy nad sedm procent je tržní financování pro italský stát prakticky uzavřené a bez přímých intervencí ECB nebudou soukromí investoři Itálii dál půjčovat," uvedl Bureš s tím, že ECB musí dát jasné a transparentní záruky za italský a španělský dluh a skupovat ho ve velkých objemech tak, aby se úroky držely pod šesti procenty.
Evropská centrální banka na situaci Itálie okamžitě zareagovala. Podle agentury Reuters začala razantně skupovat italské dluhopisy s více splatnostmi (více zde). Po jejím zásahu začaly úroky dluhopisů mírně klesat, přesto se dál drží nad sedmiprocentní hranicí.
Akcie v Evropě kvůli Itálii ztrácejí
Akcie zareagovaly na zprávy z Itálie výrazným propadem. Německý akciový index DAX odepsal přes dvě procenta, o 1,7 procenta se propadl také index FTSEurofirst 300 složený ze tří stovek nejdůležitějších evropských firem. Pražská burza uzavřela obchodování s půlprocentní ztrátou.
Pokud by Itálie skutečně musela požádat o finanční pomoc, mohlo by to ohrozit existenci eurozóny v dnešní podobě (více zde). Hospodářský význam Itálie je totiž daleko důležitější než Řecka, jde o třetí největší ekonomiku eurozóny. Země by s sebou navíc mohla strhnout další státy ohrožené dluhovou krizí. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o Španělsku a Francii.
Důvod, proč Itálie směřuje do stejných problémů jako Řecko, je především její obří dluh. Ten dosahuje 1,9 bilionu eur a v příštích letech se bude dál zvyšovat. Dalším důvodem je politická krize, v níž se Itálie v posledních dnech ocitla. Země potřebuje pro zvládnutí svých ekonomických potíží co nejdříve schválit klíčové reformy, jenže teď to vypadá, že ji čekají předčasné volby (více zde).
