To hlavní, co investorům vadí, je pořadí věřitelů dané Evropským stabilizačním mechanismem (ESM) v případě bankrotu některého ze členských států. Preferenční status ESM totiž říká, že pokud by země vyhlásila platební neschopnost nebo restrukturalizaci svého dluhu, ve frontě na vrácení odškodného by investoři byli až za úvěry z ESM.
"Určitě teď periferní dluhopisy při nejistotě, která tu vznikla, kupovat nebudeme," řekl listu manažer jednoho z investičních fondů. Podle šéfky finanční analýzy ve společnosti M&G Investments Tamary Burnellové dohoda o ESM investory k budoucímu nákupu periferních dluhopisů nebude motivovat.
"Věřitelé by byli blázni, kdyby nakupovali stávající dluhopisy, když je jejich právní postavení nejisté," sdělila deníku Burnellová.
Podobu mechanismu ESM na pomoc zadluženým zemím eurozóny, který v polovině roku 2013 převezme otěže hlavního věřitele od nynějšího záchranného fondu EFSF, dohodli ministři financí zemí eura v pondělí. ESM bude předluženým státům půjčovat levněji. Na poskytování úvěrů má mít celkem 500 miliard eur (zhruba 12 bilionů korun).
Členské státy eurozóny přispějí do pokladny ESM celkem 80 miliardami eur (téměř dvěma biliony korun) v hotovosti. Česká republika se do ESM nezapojí, přestože nový mechanismus bude otevřený i zemím, které neplatí evropskou jednotnou měnou.
Na rozhodnutí ministrů financí eurozóny o ESM reagovaly v úterý výnosy tříletých dluhopisů irské vlády růstem o procentní bod. Americká ratingová agentura Standard & Poor’s již dříve v březnu varovala, že země, které si budou půjčovat z ESM, by mohly čelit snížení ratingu.
