Z globalizace profituje i Česká republika, která patří mezi nejpropojenější země světa. Není však jisté, zda bude její intenzita stoupat i v příštích letech. Jednou z hlavních hrozeb je eskalace sporu mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, která do mezinárodního obchodu zavádí bariéry v podobě dovozních cel.
Spojené státy v pátek odstartovaly další vlnu své obchodní války s Čínou. Trumpova administrativa zvedla cla na čínské zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů na 25 procent. USA navíc podle posledních informací připravují uvalení cel také na veškerý zbývající čínský dovoz.
Vyjednávání obou zemí o obchodní dohodě totiž během posledních měsíců nepřinesla výraznější pokrok. Spojené státy usilují o snížení obchodního deficitu s Čínou, jejich cla jsou rovněž reakcí na údajné čínské krádeže duševního vlastnictví. Čína se na americké kroky snaží reagovat stejným objemem protiopatření.
Souboj titánů
V tomto duchu se obchodní spor nese už od loňského července. Čínský dovoz do USA však rozhodně nebyl jediným cílem Trumpových cel. Loni je ve snaze podpořit domácí výrobu uvalil na veškerý dovoz solárních panelů a praček. Proclil také dovoz oceli a hliníku z většiny světových zemí.
Trumpova ekonomická politika však není překvapivá. „Narovnání podmínek“ mezinárodního obchodu ve prospěch USA sliboval už během své kampaně. I proto jeho nástup do prezidentského úřadu vyděsil řadu zastánců volného obchodu. Zhruba ve stejné době jim vrásky na čele způsobilo i referendum o brexitu a hrozící zpřetrhání obchodních styků Británie s Evropskou unií.
Přesto se zdá, že globalizaci tyto události nezpomalily. Právě naopak, v roce 2017 byla propojenost světa na svém historickém maximu. Vyplývá to ze studie Index globální propojenosti 2018, kterou sestavili ekonomové Newyorské univerzity ve spolupráci s doručovatelskou společností DHL.
Hodnocení a vývoj globální propojenosti
Jejich studie je detailní analýzou procesu globalizace pomocí ukazatelů, jako jsou globální toky obchodu, kapitálu, informací či populace. Analytici je změřili v rámci 169 zemí světa a dospěli mimo jiné k závěru, že čím víc se země zapojují do těchto mezinárodních toků, tím rychleji rostou jejich ekonomiky.
„Není divu, že se globalizace stala neodmyslitelnou součástí veřejného diskursu, mezinárodní obchod tady bude vždycky. Proces globalizace je dnes už příliš masivní na to, aby selhal,“ komentoval výsledky výzkumu výkonný ředitel společnosti DHL Express John Pearson.
Ve svém zkoumání globální propojenosti autoři studie zohlednili jak nárůst podílu mezinárodního obchodu na celkové ekonomické aktivitě zemí, tak jeho geografické rozpětí.
„Nejpropojenější“ zemí světa je podle studie Nizozemsko. V Evropě se globalizaci obecně daří, nachází se zde 8 z 10 nejpropojenějších zemí. V tomto hodnocení obstála i Česká republika, která se v žebříčku umístila na 14. místě.
Také míra propojenosti Česka dosáhla v roce 2017 svého historického maxima. Tuzemská ekonomika je výrazně proexportní, což se odrazilo i na srovnání s ostatními zkoumanými zeměmi. V žebříčku podle velikosti podílu mezinárodního obchodu na HDP skončila ČR na desáté příčce.
Data o globální propojenosti v loňském roce zatím autoři studie nemají kompletní, poukázali však na řadu rizik, která mohou proces globalizace ohrozit. Patří mezi ně například zmíněné obchodní války. „Nicméně zastánci otevřených trhů dokázali reagovat řadou přelomových obchodních dohod,“ uvádí studie.
Příkladem je obchodní dohoda Evropské unie a Japonska, která vstoupila v platnost na začátku letošního února. Tento pakt odstranil téměř všechna vzájemná cla a vytvořil největší zónu volného obchodu na světě. Další ukázkou je loni vzniklá nová verze transpacifického partnerství, tentokrát bez účasti USA. Tato dohoda odstranila dovozní cla mezi ekonomikami, které dohromady vytvářejí 13 procent světového HDP.
Propojenosti Česka využívá i Amazon, který tady má své distribuční centrum:
14. ledna 2019 |
