Hlavní budova vinařství Ouse ve Fukušimě se nachází uprostřed panenské přírody....

Hlavní budova vinařství Ouse ve Fukušimě se nachází uprostřed panenské přírody. Součástí její hlavní budovy je také obchod víny a konferenční místnost. (11. září 2022) | foto: ousewinery

Naše vína nesvítí, říkají ve Fukušimě. Náprava reputace je náročná

  • 11
Po havárii v elektrárně Fukušima v březnu roku 2011 přestalo více než padesát zemí a regionů dovážet potravinářské produkty pocházející z této oblasti. V blízkosti zasažené jaderné elektrárny byl zakázán rybolov a zemědělci tam nesměli pěstovat rýži ani utrácet dobytek. Jedenáct let po katastrofě prochází nyní lokální agrobyznys mocným restartem.

Chvíli se zdálo, že farmáře z Fukušimy spláchla stejná vlna tsunami, jež jadernou krizi odstartovala. Společnosti v okolí jaderné elektrárny se nyní snaží zbavit nežádoucích konotací spojených s radioaktivitou a snaží se prodávat své produkty. Ty procházejí přísnější kontrolou než kdekoli jinde na světě. Jedna z tamních firem – vinařství Ouse – rovněž nyní čelí nezáviděníhodnému marketingovému úkolu.

Všechny hrozny, jablka, asijské hrušky a broskve, které jsou součástí jejich vína, jablečného moštu, calvadosu, likérů i cideru, jsou vypěstovány na jednom místě: ve Fukušimě. Stačily již získat mnohá ocenění v Japonsku i v zámoří. Informaci přinesl britský portál The Guardian.

Více než deset let po katastrofě na severovýchodním pobřeží Japonska je toto vinařství živoucím důkazem, že se region vrací do hry. „Byli jsme odhodláni postavit se škodlivým fámám o fukušimských produktech a postavit se zpět na nohy,“ říká Hisanao Okawara, obchodní ředitel společnosti Ouse. „Všechno je stoprocentně fukušimské, je to naše domácí víno,“ dodává.

Vinařství, které se nachází nedaleko města Korijama, tedy asi jen necelých 70 kilometrů od jaderné elektrárny, sice zatím není tak proslulé jako zavedení japonští výrobci vína v prefekturách Jamanaši a Nagano, ale od svého založení v roce 2015 si díky financování od korporace Mitsubishi i městského vedení získalo loajální zákaznickou základnu.

Nyní zaměstnává patnáct ovocnářů, kteří mu dodávají hrozny odrůd cabernet sauvignon, chardonnay a merlot. Poskytují i další ovoce, pro které byla Fukušima před jadernou nehodou proslulá. V loňském roce firma prodala 25 tisíc láhví vína a deset tisíc láhví moštů, a to především do dalších částí prefektury Fukušima, ale také zákazníkům v Tokiu či Ósace.

V roce 2021 činily její tržby 40 milionů jenů (7,2 milionu Kč) a očekává se, že letos dosáhnou téměř 50 milionů jenů (9 milionů Kč) a příští rok odhadem 63 milionů jenů (11,4 milionu Kč).

Přísnější než jinde

Když některé země nedávno zrušily zbývající omezující dovoz potravin z Fukušimy, mnozí uživatelé sociálních médií žertovali o potenciálním nebezpečí konzumace tamějších potravin. Přitom ve skutečnosti právě ve Fukušimě platí jedny z nejpřísnějších režimů bezpečnosti potravin na světě. Vládou stanovený horní limit pro radioaktivní cesium v běžných potravinách, jako je maso a zelenina, je 100 becquerelů na kilogram, zatímco v EU je to 1 250 Bq/kg a v USA 1 200 Bq/kg.

Podle japonského ministerstva zahraničí již pouze dvanáct zemí včetně sousední Číny nebo Jižní Koreje zakazuje nebo omezuje fukušimské produkty. Zatím poslední zemí, která přijímá dovoz z tohoto regionu, se stala Indonésie.

I po deseti letech se Japonci ve Fukušimě bojí, vrací se navzdory radiaci

Úroveň radiace v obytných čtvrtích nejblíže elektrárně během jedenácti let od katastrofy výrazně klesla. Některé potraviny, jako jsou houby matsutake (čirůvky větší) a sezonní horská zelenina, jsou zde však stále zakázané.

„Místní obyvatelé, kteří jedí v přírodě nasbíranou zeleninu vykazují při vyšetřeních pomocí celotělových čítačů zvýšenou úroveň radiace,“ uvedla Kaori Suzukiová, ředitelka skupiny, která testuje potravinářské produkty. „Někteří lidé si myslí, že když uplynulo více než deset let, bude vše v pořádku,“ říká lékařka a dodává, že farmářské produkty testované v laboratoři trvale splňují všechny bezpečnostní normy.

„Neříkáme pouze, že splňují oficiální bezpečnostní normy. Dáváme lidem přesně vědět, jaké jsou jejich hodnoty. Nestačí stále opakovat, že fukušimské potraviny jsou bezpečné. Musíte spotřebitelům předložit důkazy. Jedině naprostou otevřeností můžete zpochybnit škodlivé fámy,“ dodává lékařka.

Je to naše obživa

Ani Tomoko Kobajašiová se ve svém hostinci ve městě Minamisoma ležícím asi 12 kilometrů severně od jaderné elektrárny nezdráhá podávat místní maso, ryby ani zeleninu. „Podáváme pouze testované potraviny, takže nemáme žádné obavy,“ říká podnikatelka. „Našim hostům bychom nedali nic, co bychom sami s chutí nesnědli,“ dodává.

I její sousedka Karin Tairaová potvrzuje, že má naprostou důvěru v testovací režim. „Místní zemědělské produkty jsou velmi bezpečné, protože pole byla dekontaminována a úřady neustále testují úroveň radiace,“ říká Japonka.„Všichni zdejší zemědělci opravdu pečlivě dodržují přísná pravidla stanovená vládou. A jsou velmi hrdí na to, že pěstují potraviny, které jsou bezpečné k jídlu,“ dodává.

Také podle Okawary z vinařství Ouse žádná položka jeho vinařství nepřekročila bezpečnostní normy. Připustil však, že region musí ještě překonat svůj problém s image. „Když lidé slyší slovo Fukušima, na mysl jim přijde jen radiace. Už proto musí být naše víno výjimečně dobré, aby lidi přesvědčilo ke koupi. Koneckonců je to naše obživa,“ uzavírá vinař podle The Guardianu.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz