Maria Fekterová, rakouská ministryně financí

Maria Fekterová, rakouská ministryně financí | foto: Profimedia.cz

Může dojít i na Itálii, řekla rakouská ministryně. Pak rychle žehlila

  • 24
Rakouská ministryně financí Maria Fekterová naštvala Italy. Řekla, že by země mohla také potřebovat zahraniční pomoc jako Španělsko, pokud nezahojí své dluhy. Když se ohradil italský premiér Mario Monti, Rakušanka začala rychle couvat a své výroky mírnit.

Fekterová slova o Itálii vypustila v pondělí, upozornila agentura Reuters. "Itálie se musí vymanit ze svého ekonomického dilematu, kterým jsou velmi vysoké deficity a zadlužení. Samozřejmě se ale může stát (vzhledem k vysokým úrokům, které už Itálie platí, aby refinancovala svůj dluh), že může dojít i na podpůrnou pomoc," řekla Fekterová v pondělí pozdě večer v rakouské televizi. Výslovně přitom odpovídala na dotaz, zda může vyloučit, že Itálie bude potřebovat zahraniční pomoc.

Euru nevěří 70 procent Italů

Důvěru v euro ztratilo už asi 70 procent Italů a stejný podíl z nich si myslí, že evropská měna přinesla víc škody než užitku. Důvěra v euro v Itálii prudce klesla tento měsíc spolu s další vlnou eskalace dluhové krize a s obavami z vývoje v Řecku a Španělsku. Plyne to z průzkumu agentury ISPO, který zveřejnil deník Corriere della Serra.

"Nemáme žádné poznatky, že si Itálie podá žádost. Takhle to nevidím," zmírnila v úterý před novináři po jednání kabinetu. Dodala, že Itálie je schopna se refinancovat na kapitálových trzích, i když za vysoký úrok.

O Itálii se už delší dobu na trzích spekuluje jako o zemi, která je náchylnější k přenosu nákazy dluhové krize v Evropě. Z úst politiků jsou ovšem taková prohlášení tabu, protože mohou vyvolat větší paniku.

Událost neunikla pozornosti italských činitelů. Premiér Mario Monti slova rakouské ministryně označil za nevhodný komentář o finanční situaci sousedské země v Evropské unii. Evropská unie podle něj bude nadále využívat všech dostupných prostředků, aby zajistila stabilitu eurozóny.

Itálie má třetí největší ekonomiku eurozóny, po druhé Francii a prvním Německu. Značné problémy už má přitom eurozóna se Španělskem, což je čtvrtá největší ekonomika. Země se dohodla, že bude čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) na rekapitalizaci bank. Část analytiků má obavy, že tato částka nebude stačit a Španělsko bude dalším adeptem na zahraniční finanční pomoc.

Přestože se Fekterová od svých slov distancovala, napětí na finančních trzích tím nerozptýlila. Ceny italských a španělských dluhopisů naopak dál klesaly, takže výnosy postupně šplhaly vzhůru. Spolu s nimi se zvyšovala i cena pojištění proti státnímu bankrotu obou zemí.

,