ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Přišel čas na další společnou půjčku? Země EU řeší, jak vyzrát na krizi

  • 26
Evropské země hledají cesty, které mohou vést ke snížení dopadů energetické krize a vysoké inflace na spotřebitele. Možností je i další nárůst společného zadlužení, ke kterému se ekonomiky poprvé odhodlaly během pandemie nemoci covid-19. Podle odborníků má jít o velké téma současného summitu v Bruselu, na kterém se schází prezidenti a premiéři zemí EU.

„Tato krize volá po dalším společném postupu a pokud máte k dispozici nástroj, který fungoval už dřív, je těžké ho nepoužít,“ řekla agentuře Bloomberg Maria Demertzisová, která je zástupkyní bruselského think tanku Bruegel.

Už v předvečer summitu potvrdila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že státníci pracují na dalších možnostech, díky kterým budou mít země EU k dispozici další finanční prostředky. Ty by měly mimo jiné sloužit k tomu, aby země jednodušeji přešly na obnovitelné zdroje energie.

„Musíme dát každému členskému státu stejnou příležitost se připravit na budoucnost,“ řekla von der Leyenová v Evropském parlamentu. „Nejde jen o energetiku, jde o naši globální konkurenceschopnost a suverenitu,“ dodala.

Myšlenku dalšího růstu společného evropského zadlužení začal sdílet i německý kancelář Olaf Scholz, a to i přesto, že ještě dříve byl proti. Jeho podmínkou ale je, aby národním státům byly poskytnuty půjčky, a nikoliv dotace.

Německá pomoc za 200 miliard je v rozporu s ústavou, varovali auditoři

Názorový obrat Olafa Scholze přišel ve chvíli, kdy další členské státy Evropské unie začaly silně kritizovat německý plán za několik stovek miliard euro na podporu tamějších podniků a domácností. Ten by totiž mohl kvůli své štědrosti poškodit řadu dalších evropských ekonomik, respektive firem, které v nich působí.

„Pokud nebude probíhat dostatečná konzultace, cílená podpora a pokud nebudou dodržovány podmínky spravedlivé evropské hospodářské soutěže, hrozí nám i rozklad celé eurozóny,“ varoval na německé plány třeba francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Podle zdrojů agentury Bloomberg má mít další společné evropské zadlužení podporu třeba Portugalska, Itálie nebo Francie. Opačně se ale k tomu mají stavět třeba zástupci Dánska, Lucemburska nebo Nizozemska. O možnosti společného řešení chce jednat i Rakousko.

Zásadní slovo ale bude mít hlavně Německo. Scholz sice už asi začal o společném evropském zadlužení uvažovat, německý ministr financí Christian Lindner by ale mohl být proti. Podle jeho slov nyní nepanují důvody, proč o tom vůbec uvažovat.