Centrální banka zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst.
Statistický úřad Eurostat koncem minulého měsíce ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu zůstala beze změny na 5,3 procenta, ačkoliv analytici očekávali pokles na 5,1 procenta. Loni se inflace v eurozóně poprvé od zavedení jednotné evropské měny euro dostala nad deset procent. Od té doby už sice výrazně klesla, nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
„Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ uvedla ECB v dnešní tiskové zprávě. Centrální banka dnes také zvýšila odhad letošní průměrné inflace v eurozóně na 5,6 procenta, zatímco dosud očekávala inflaci na 5,4 procenta.
Holubičí zvýšení
„Zahraniční komentátoři rozhodnutí ECB označili jako holubičí zvýšení. Na jednu stranu ke zvýšení došlo, ale ve vyjádření banky se objevila věta, že když sazby zůstanou na této úrovni, tak už by měly významně přispět k tomu, aby se inflace včas vrátila na dvouprocentní cíl. To někteří začali interpretovat tak, že by to mohlo naznačovat, že toto zvýšení už bylo finální,“ uvedl pro iDNES.cz Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.
Jako poslední zvýšení vidí to čtvrteční například Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „Předpokládáme, že ekonomika eurozóny bude v nejbližších kvartálech pod čím dál intenzivnějším tlakem, zatímco desinflační trend by měl znovu akcelerovat. To však neznamená, že se otevře prostor pro nižší sazby,“ dodal analytik s tím, že podle něj sazby zůstanou stabilní až do roku 2024
V reakci na rozhodnutí oslabilo euro vůči dolaru, také výnosy vládních dluhopisů šly dolů. „Investory také znervóznil zhoršený odhad růstu ekonomiky, který ECB uvedla. I to tedy stálo zatím, že se investoři přiklonili k dluhopisům i dolaru,“ doplnil Pfeiler.
Výhled hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny ECB zhoršila pro letošek i na další dva roky. Letos se podle ní HDP zvýší o 0,7 procenta, dříve růst odhadovala na 0,9 procenta.
Koruna na rozhodnutí příliš nereagovala. „Hlavním faktorem, který se na koruně podepsal, bylo rozhodnutí polské centrální banky, která snížila sazby navzdory tomu, že inflace v zemi zůstává vysoká. Investoři tak korunu zařadili do jednoho košíku s celým tímto regionem a začali očekávat, že by i ČNB mohla v následujícím kvartálu sazby snižovat,“ vysvětlil analytik.
Koruna oslabuje, k posílení nemá důvod, míní analytici. Chybí jí podpora ČNB |
Na nejbližším zasedání podle Pfeilera ČNB ponechá sazby beze změn. První snížení trh odhaduje na listopad. „Bude záležet i na tom, zda ECB ještě sazby zvýší. Pokud ano, tak by ČNB opačné jednání vysvětlovala jen těžko. Do toho roste cena ropy, což může podnítit inflaci. Proto si myslím, že snížení nyní není úplně myslitelné. Vliv na rozhodování centrálních bankéřů tedy bude mít to, jak vyjde inflace, jak se posune koruna i co budou dělat ostatní banky v regionu, a to jak Polsko, tak i ECB,“ uzavírá Pfeiler.
7. května 2023 |
