Nejnižší DPH platí letos podle Eurostatu obyvatelé Lucemburska. Tamní 15% základní sazbě se blíží ještě Kypr se 17 procenty, zatímco největší zátěž musí se 27 procenty platit Maďaři následováni Dánskem a Švédskem.
V Česku je to 20 procent, což je mírně pod průměrem EU (21 procent). Nutno dodat, že statistici měří jen základní sazbu DPH, a dávají tak zemím možnost "kouzlit" se sníženou sazbou, kam v Česku například patří veškeré potraviny.
Mnohem větší rozdíly však panují u daně z příjmů fyzických osob. Zatímco ve Švédsku sazba dosahuje 56,6 procenta, tak v Bulharsku je to deset procent a v České republice a v Litvě 15 procent. Česko má tak statisticky druhé nejnižší zdanění, nicméně jenom díky výpočtu ze superhrubé mzdy, která obsahuje i veškeré sociální a zdravotní pojištění.
"Spolu s Francií vybočujeme tím, že máme tak vysoké pojištění, kterému neříkáme daň. Takže kdokoliv, kdo čerpá jen ze statistik mezinárodních institucí musí být ještě doinformován, tak aby český systém správně pochopil," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
| Daň z příjmů | Firemní daně | DPH | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2000 | 2011 | 2012 | 2000 | 2011 | 2012 | 2000 | 2011 | 2012 | |
| EU27 | 44.8 | 37.5 | 38.1 | 31.9 | 23.4 | 23.5 | 19.2 | 20.7 | 21.0 |
| EA17 | 47.1 | 42.2 | 43.2 | 34.4 | 25.9 | 26.1 | 18.1 | 19.7 | 20.0 |
| Belgie | 60.6 | 53.7 | 53.7 | 40.2 | 34.0 | 34.0 | 21.0 | 21.0 | 21.0 |
| Bulharsko | 40.0 | 10.0 | 10.0 | 32.5 | 10.0 | 10.0 | 20.0 | 20.0 | 20.0 |
| Česko | 32.0 | 15.0 | 15.0 | 31.0 | 19.0 | 19.0 | 22.0 | 20.0 | 20.0 |
| Dánsko | 62.9 | 55.4 | 55.4 | 32.0 | 25.0 | 25.0 | 25.0 | 25.0 | 25.0 |
| Německo | 53.8 | 47.5 | 47.5 | 51.6 | 29.8 | 29.8 | 16.0 | 19.0 | 19.0 |
| Estonsko | 26.0 | 21.0 | 21.0 | 26.0 | 21.0 | 21.0 | 18.0 | 20.0 | 20.0 |
| Irsko | 44.0 | 41.0 | 41.0 | 24.0 | 12.5 | 12.5 | 21.0 | 21.0 | 23.0 |
| Řecko | 45.0 | 49.0 | 49.0 | 40.0 | 30.0 | 30.0 | 18.0 | 23.0 | 23.0 |
| Španělsko | 48.0 | 45.0 | 52.0 | 35.0 | 30.0 | 30.0 | 16.0 | 18.0 | 18.0 |
| Francie | 59.0 | 46.7 | 46.8 | 37.8 | 34.4 | 36.1 | 19.6 | 19.6 | 19.6 |
| Itálie | 45.9 | 45.6 | 47.3 | 41.3 | 31.4 | 31.4 | 20.0 | 20.0 | 21.0 |
| Kypr | 40.0 | 30.0 | 38.5 | 29.0 | 10.0 | 10.0 | 10.0 | 15.0 | 17.0 |
| Lotyšsko | 25.0 | 25.0 | 25.0 | 25.0 | 15.0 | 15.0 | 18.0 | 22.0 | 22.0 |
| Litva | 33.0 | 15.0 | 15.0 | 24.0 | 15.0 | 15.0 | 18.0 | 21.0 | 21.0 |
| Lucembursko | 47.2 | 42.1 | 42.1 | 37.5 | 28.8 | 28.8 | 15.0 | 15.0 | 15.0 |
| Maďarsko | 44.0 | 20.3 | 20.3 | 19.6 | 20.6 | 20.6 | 25.0 | 25.0 | 27.0 |
| Malta | 35.0 | 35.0 | 35.0 | 35.0 | 35.0 | 35.0 | 15.0 | 18.0 | 18.0 |
| Nizozemsko | 60.0 | 52.0 | 52.0 | 35.0 | 25.0 | 25.0 | 17.5 | 19.0 | 19.0 |
| Rakousko | 50.0 | 50.0 | 50.0 | 34.0 | 25.0 | 25.0 | 20.0 | 20.0 | 20.0 |
| Polsko | 40.0 | 32.0 | 32.0 | 30.0 | 19.0 | 19.0 | 22.0 | 23.0 | 23.0 |
| Portugalsko | 40.0 | 50.0 | 49.0 | 35.2 | 29.0 | 31.5 | 17.0 | 23.0 | 23.0 |
| Rumunsko | 40.0 | 16.0 | 16.0 | 25.0 | 16.0 | 16.0 | 19.0 | 24.0 | 24.0 |
| Slovinsko | 50.0 | 41.0 | 41.0 | 25.0 | 20.0 | 20.0 | 19.0 | 20.0 | 20.0 |
| Slovensko | 42.0 | 19.0 | 19.0 | 29.0 | 19.0 | 19.0 | 23.0 | 20.0 | 20.0 |
| Finsko | 54.0 | 49.2 | 49.0 | 29.0 | 26.0 | 24.5 | 22.0 | 23.0 | 23.0 |
| Švédsko | 51.5 | 56.4 | 56.6 | 28.0 | 26.3 | 26.3 | 25.0 | 25.0 | 25.0 |
| Británie | 40.0 | 50.0 | 50.0 | 30.0 | 26.0 | 24.0 | 17.5 | 20.0 | 20.0 |
Zdroj: Eurostat
"Některé části českého daňového systému opravdu vybočují z evropských standardů, patří mezi ně výše snížené sazby DPH a vysoká úroveň příspěvku na sociální zabezpečení uvalená na zaměstnavatele," potvrzuje analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl.
Zdanění práce je v Česku vysoké
Údaje prezentované Eurostatem jsou podle Rajdla zavádějící, nicméně je třeba brát v úvahu, že pouze srovnává základní sazby. "Za mnohem užitečnější lze považovat zejména v oblasti zdanění příjmů statistiky OECD, kde zejména zdanění práce nevychází v Česku až tak příznivě."
Právě zdanění práce dosáhlo podle Eurostatu v roce 2010 v Česku výše 39 procent, což je sedmá nejvyšší hodnota v celé EU. Čísla OECD udávají dokonce 42,5 procenta ze mzdy. (více čtěte zde)
Na druhou stranu Švédsko zase značně znevýhodňuje metodika Eurostatu, která vždy počítá s nejvyšší sazbou daně. Tu přitom ve Švédsku platí jen ti nejbohatší.
Výrazně se v EU liší i příjmy zemí z daní v poměru k hrubému domácímu produktu. V roce 2010 podle dnešních dat statistiků daňové příjmy v Litvě dosahovaly 27,1 procenta tamního HDP, zatímco v Dánsku to bylo 47,6 procenta HDP. V ČR to bylo 33,8 procenta, což je méně než unijní průměr, který dosahoval 38,4 procenta.
