„Stejně jako hasiči jsou naše elektrárny 24 hodin denně v pohotovosti a pomáhají, když v naší elektrické síti hoří,“ uvedl ředitel společnosti Wien Energie Michael Strebl. Tato firma je největším dodavatelem elektrické energie v Rakousku. Takové „požární zásahy“, jaké musely dodávkou energie do sítě v pátek učinit energetici z Wien Energie, jsou podle Strebla ale dlouhodobě neudržitelné.
Problémem je podle ředitele Wien Energie rozvoj obnovitelné energie, s nímž souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či na větru. „Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ řekl Strebl. Pro jeho firmu jsou pro stabilizaci zásadní elektrárny na zemní plyn.
Oborový server oenergetice.cz upozornil, že se jednalo o nejzávažnější incident v evropské přenosové soustavě za posledních 14 let. S odkazem na Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) web uvedl, že prozatím blíže nespecifikovaná událost způsobila, že na více než hodinu mezi 14:05 až 15:08 byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy.
Podle ČEPS důvodem bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska. „V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům. Vlivem krátkého poklesu kmitočtu mimo běžné provozní pásmo pouze přešly elektrárny do režimu regulace otáček. To znamená, že elektrárny automaticky regulují svůj výkon podle okamžité frekvence,“ řekl dnes ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.
ČEZ v úterý v tiskové zprávě uvedl, že operátoři obou jaderných elektráren v pátek dohromady uskutečnili přes 30 úkonů k tomu, aby pomohli situaci v síti řešit.
Také dolnorakouský dodavatel energie EVN uvedl, že blackoutu se podařilo v pátek zabránit jen těsně. Ke stabilizaci sítě tam pomohla elektrárna v obci Theiss nedaleko Kremže. Podle mluvčího EVN Stefana Zacha by ale sama situaci nezvládla. „Rakousko v energetické bezpečnosti stále více spoléhá na jaderné a uhelné elektrárny v okolních zemích,“ uvedl.
EVN proto v pondělí vyzvala rakouskou vládu, aby podpořila výstavbu nových plynových elektráren, které jsou schopny rychle dodat energii ke stabilizaci soustavy. Solární, větrné a vodní elektrárny nejsou podle Zacha schopny elektrickou energii vyrobit dostatečně rychle. „I když samozřejmě budoucnost patří přírodní energii,“ dodal.
Rakousko se už před lety vydalo nejadernou cestou výroby elektrické energie. Na základě referenda z roku 1978 se rozhodlo nezprovoznit už dokončenou elektrárnu Zwentendorf a trvale se zřeklo výroby energie z jádra. Na odmítání jádra přitom panuje shoda napříč politickými stranami.
Rakousko dlouhodobě kritizuje výstavbu a rozvoj jaderných elektráren v sousedních zemích. Kromě českých elektráren Temelín a Dukovany jsou mu trnem v oku například i elektrárny Mochovce na Slovensku, Paks v Maďarsku či Krško ve Slovinsku.
16. dubna 2019 |
