Na pomoc zemím v krizi tak půjde přes sto miliard eur. Premiér Mirek Topolánek, který jednání vedl, přitom ještě před čtvrtečním zahájením summitu označil další stimulační balíčky za zhoubné. Odsoudil jakoukoliv pomoc, která by směřovala speciálně například do střední či východní Evropy. - čtěte Případné nové stimulační balíčky jsou zhoubné
"Sledovali jsme v zásadě tři cíle. Tím prvním bylo obnovení důvěry ve finanční trhy. Nyní se zaměřujeme na vyčištění bank od toxických aktiv a ve spolupráci s Evropským parlamentem na legislativní změny týkající se přeshraničních plateb ratingových agentur," uvedl na tiskové konferenci po skončení summitu Topolánek.
Peníze z unijního fondu mohou čerpat členské státy mimo eurozónu, tedy i Česko. Ministr financí Miroslav Kalousek ale uvedl, že země této pomoci nevyužije. "Česká republika není v situaci, kdy by potřebovala či chtěla žádat o mezinárodní pomoc. Naopak sama bilaterální pomoc poskytla," sdělil iDNES.cz Kalousek.
Unie chce ulevit podnikatelům
Peníze z unijního fondu pro země zasažené krizí dosud čerpalo Maďarsko a Lotyšsko. Maďaři získali 6,5 miliardy eur a Lotyši 3,1 miliardy eur. Obě země se kvůli globálnímu ekonomickému útlumu ocitly ve vážných potížích a požádaly o pomoc nejen EU, ale i Mezinárodní měnový fond.
Návrh EU na zvýšení fondů MMF o 75 miliard přišel jen krátce před summitem 20 největších ekonomik světa, který se bude konat 2. dubna v Londýně. Jedním z jeho hlavních bodů by měla být právě reforma Mezinárodního měnového fondu.
Z plánu evropské hospodářské pomoci půjde letos a příští rok na stabilizaci unijní ekonomiky 400 miliard eur. Na reálné ekonomice se ale tato pomoc projeví až se zpožděním. "Proto je nutné další zdroje, strukturální a kohezní fondy, aktivity Evropské investiční banky, daňové redukce apod., zaměřit především na malé a střední podniky a snížení administrativní zátěže," dodal Topolánek.
Měla by EU uvolnit ještě více peněz na pomoc zemím v krizi?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 3. dubna 2009. Anketa je uzavřena.
