I Čína tak začala pociťovat důsledky nižší poptávky způsobené hospodářskou krizí, kterým v prvním kvartále čelila masivní stimulační politikou. Čtvrtletní růst byl brzděn také tím, že Peking navíc začal omezovat bankovní úvěry do bydlení a investic.
"Zpomalení růstového tempa ekonomice prospěje, protože jí zabrání v příliš rychlém růstu a přehřívání," řekl na tiskové konferenci mluvčí statistického úřadu Šeng Lai-jün.
Za jedno z rizik budoucího vývoje označil problémy Evropy s dluhy, které by mohly negativně dopadnout na čínský export. Čínské firmy ještě realizují minulé zakázky, v příštích měsících by se však úspory v Evropě mohly projevit naplno, řekl Šeng.
Peking pro letošní rok plánuje ekonomický růst jen osm procent, což je podle analytiků snadno dosažitelné. Loni čínská ekonomika vzrostla o 9,1 procenta.
Čínská ekonomika šlape Japonsku na paty
Poslední údaje ukazují, že Čína by letos měla odsunout Japonsko z pozice druhé největší ekonomiky světa za Spojenými státy. Loni hodnota čínského HDP dosáhla 4,98 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů Kč), což bylo těsně za japonským výsledkem 5,1 bilionu dolarů. Čína přitom roste mnohem rychleji než její vyspělý soused.
Většina ekonomů nečeká, že by Peking na dnešní údaje nějak výrazněji reagoval; možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb nebo povinných minimálních rezerv komerčních bank se tak podle nich vytrácí.
"Přes zpomalení růstu se domníváme, že pravděpodobnost upadnutí do nového útlumu je v Číně hodně malá, protože pragmatičtí čínští politici jsou v ekonomice hodně flexibilní. A navíc mají stále ještě dost zdrojů, aby jakýkoli takový útlum vyrovnali," řekl Šeng.
