Přepracovaná náborová kampaň je součástí širší čínské mise na urychlení technologické zdatnosti. Nabízí výhody včetně dotací na nákup domů a typických bonusů při podpisu smlouvy ve výši 3 až 5 milionů jüanů, tedy 420 až 700 tisíc dolarů, sdělili tři informované zdroje agentuře Reuters, která zároveň prozkoumala více než 500 vládních dokumentů z let 2019 až 2023.
Čína provozuje programy pro talenty na různých úrovních státní správy a zaměřuje se na kombinaci čínských a zahraničních odborníků.
Primární náhradou za Tisíc talentů je program zvaný Qiming (česky Osvícení), na který dohlíží ministerstvo průmyslu a informačních technologií, jak vyplývá z národních a místních politických dokumentů, internetových náborových inzerátů a informovaných zdrojů Reuters.
Souboj o získání technologických talentů přichází v době, kdy prezident Si Ťin-pching zdůrazňuje, že Čína musí dosáhnout soběstačnosti v oblasti polovodičů tváří v tvář omezení vývozu ze strany USA. I proto Washington přijal předpisy, které mimo jiné omezují americké občany a experty s trvalým pobytem v USA v podpoře vývoje a výroby pokročilých čipů v Číně.
Osvícení aneb Tisíc talentů jinak
Qiming nabírá pracovníky z vědeckých a technologických oborů, které zahrnují „citlivé“ nebo „utajované“ oblasti, jako jsou polovodiče, uvedli dva ze zdrojů Reuters. Na rozdíl od svého předchůdce program nezveřejňuje laureáty a není uváděn na webových stránkách ústřední vlády, což odráží jeho citlivost.
Na otázky týkající se společnosti Qiming neodpověděla informační kancelář čínské Státní rady ani ministerstvo. „Cílem je vybudovat ekonomiku založenou na inovacích a podpořit mobilitu talentů při současném respektování práv duševního vlastnictví,“ vysvětlovala Čína v minulosti program Tisíc talentů.
Některé dokumenty zmiňují Qiming vedle Huoju (česky Pochodeň), což je dlouhodobá iniciativa ministerstva pro vědu a technologie, která se zaměřuje na vytváření klastrů technologických společností. Ministerstvo na žádost o komentář nereagovalo.
Qiming funguje také souběžně s náborovými iniciativami vedenými místními a provinčními úřady a vládou podporovanou náborovou kampaní čínských čipových společností. Agentura Reuters nemohla nezávisle zjistit, o jaké společnosti se jedná.
USA dlouhodobě obviňují Čínu z krádeže duševního vlastnictví a technologií, což Peking odmítá jako politicky motivované obvinění.
Čínsko-americká válka o čipy pokračuje. Čína omezuje vývoz gallia a germania |
„Zahraniční protivníci a strategičtí konkurenti chápou, že získání špičkových amerických a západních talentů je často stejně dobré jako získání samotných technologií. Pokud tento nábor vytváří inherentní střet zájmů nebo závazků, může to vytvářet rizika pro ekonomickou a národní bezpečnost USA,“ uvedl Dean Boyd, mluvčí amerického protišpionážního centra.
„Omezit únik duševního vlastnictví prostřednictvím talentů je obtížné, protože se to může jednoduše změnit v etnicky motivovaný hon na čarodějnice,“ podotýká Nick Marro, analytik pro Čínu z Economist Intelligence Unit.
Terčem elitní univerzity
Čínský čipový průmysl v posledních letech vzkvétal, ale podle zprávy z roku 2021, kterou zveřejnilo Čínské vládní centrum pro rozvoj informačního průmyslu a Čínská asociace polovodičového průmyslu, se letos potýká s nedostatkem asi 200 tisíc lidí, včetně inženýrů a návrhářů čipů.
Zdroje Reuters uvedly, že aktuální čínské snahy o hledání talentů upřednostňují uchazeče vyškolené na špičkových zahraničních institucích. „Většina uchazečů vybraných pro Qiming studovala na špičkových amerických univerzitách a má alespoň jeden doktorát,“ uvedl jeden z nich.
Huawei možná prolomí tabu. Část problémů vyřeší čínskými čipy |
Mezi zájemci, které Čína hledá, jsou vědci vyškolení na Massachusettském technologickém institutu, Harvardově a Stanfordově univerzitě. Tyto univerzity na žádost o komentář nereagovaly.
Reuters nedokázal určit, kolik odborníků už Qiming nebo související programy zlákaly, ale podle prozkoumaných vládních dokumentů se jich přihlásily tisíce.
USA tvrdí, že kupčení s talenty sice není nezákonné, ale univerzitní výzkumní pracovníci riskují porušení zákona, pokud neoznámí své vazby na čínské subjekty, zatímco dostávají finanční prostředky od americké vlády na výzkum, nezákonně sdílejí chráněné informace nebo porušují vývozní kontroly.
Co slibují inzeráty
Reuters našel více než tucet inzerátů pro uchazeče o práci v Qimingu, které od roku 2022 náboráři zveřejňovali na čínské platformě Zhihu a populárním globálním LinkedIn.
V únorovém příspěvku na LinkedIn Chen Biaohua, který jako svého zaměstnavatele uváděl Beijing Talent Linked Information Technology, žádal kandidáty vhodné pro Qiming a Huoju, aby mu poslali svůj životopis.
Příspěvek uváděl, že Chen hledá „mladé talenty“ do 40 let s doktorátem ze známých univerzit a zahraničními zkušenostmi. Hledal také uchazeče, kteří zastávali vedoucí funkce v zahraničních akademických institucích nebo velkých společnostech.
Headhunterská firma Hangzhou Juqi Technology zveřejnila v březnu na ResearchGate, sociální síti pro akademické pracovníky, inzerát, v němž hledala pro čínské podniky lidi s doktorátem z nejlepších univerzit a zkušenostmi ze společností Fortune 500.
Evropa si chce čipy vyrábět sama. Kousek od Česka roste německé Silicon Valley |
Inzerát popisoval tuto snahu jako službu Qiming a Huoju, přičemž každý výzkumný pracovník může získat až 15 milionů jüanů, tedy asi 2,1 milionu dolarů, na odměnách. Uvádělo se v něm, že každý, kdo doporučí kandidáta, který bude následně vybrán do talentových programů, získá „diamanty, tašky, auta a domy“.
Chen a LinkedIn se k náboru odmítli vyjádřit. Otázky zaslané Chenovu zaměstnavateli, stejně jako společnostem Zhihu, ResearchGate a Hangzhou Juqi Technology nepřinesly žádné odpovědi.
Jeden zahraniční odborník na polovodiče vyškolený na Pekingském technologickém institutu (BIT) byl na jeho webových stránkách označen za příjemce programu Qiming v roce 2021. Ma Yuanxiao je docentem na Škole integrovaných obvodů a elektroniky BIT. V letech 2013-2015 absolvoval magisterské studium na britské Nottinghamské univerzitě a do roku 2019 doktorské studium na Hongkongské univerzitě.
Vědce shání stát, provincie i města
Jak ukazují oficiální dokumenty, provinční a městské vlády v celé Číně vkládají prostředky do náborových kampaní. Jednou z iniciativ je plán Kunpeng, který vedou úřady ve východní provincii Če-ťiang a o jehož spuštění v roce 2019 informovala státní média. Deník Zhejiang Daily v červnu 2022 informoval, že cílem programu je přilákat během pěti let 200 technologických odborníků, přičemž již bylo přijato 48.
Ve východním městě Wen-čou mohou investice místních úřadů do každého odborníka v rámci programu Kunpeng dosáhnout až 200 milionů jüanů, včetně individuální odměny, financování při startu podnikání a bydlení, uvádí se ve zprávě městské vlády o politice talentů v roce 2022.
Ve zprávě wen-čouské pobočky organizačního oddělení komunistické strany, která dohlíží na personální rozhodnutí, se uvádí, že její celkový rozpočet na rok 2022 se oproti předchozímu roku zvýšil o 49 procent, a to především proto, že na Kunpeng a podobné programy vyčlenila 85 milionů jüanů.
Jedním z příjemců Kunpenga je Dawei Di, profesor vystudovaný v Cambridgi, který nyní učí na univerzitě v Če-ťiangu. Jeho výzkum se zaměřuje na polovodičová optoelektronická zařízení, uvedl univerzitní časopis v roce 2021.
V Chu-čou, rovněž v Če-ťiangu, mohou podle směrnice města z roku 2021 zaměstnavatelé, kteří doporučí kandidáty Čchimingu, získat motivační platby až do výše 1,5 milionu jüanů od městské nebo okresní vlády, pokud budou tito lidé přijati.
„Jednou nohou ven“
Přes důraz prezidenta Siho na rozvoj čínského čipového know-how dva zdroje Reuters přímo obeznámené se situací uvedly, že mnoho čínských odborníků na polovodiče v zahraničí se obává návratu kvůli politickému prostředí a slabší pozici ve vývoji čipů ve srovnání se Západem.
Ču-ťi, okresní město v Če-ťiangu, v říjnu 2022 oznámilo, že mělo více než 200 uchazečů o talentové programy, hlavně o Čchiming, ale do Číny se vrátilo pouze osm úspěšných kandidátů z předchozího roku. V některých případech mohou být odborníkům nabídnuty pozice v zahraničních pobočkách čínských čipových společností.
„Netuší, zda se programy nemohou ze dne na den změnit nebo zda neztratí vládní podporu. Je bezpečnější být jednou nohou v Číně a druhou venku,“ uvedl jeden ze zdrojů Reuters.
Hledáte práci v IT technologiích? Vyberte si ze široké nabídky na portálu jobDNES.cz |
