ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Čína získává vliv i v Latinské Americe. USA tomu jen přihlíží, varují analytici

  • 16
Spojené státy pouze přihlížejí narůstajícímu vlivu Číny v regionu Latinské Ameriky. Upozorňují na to analytici, které citoval tento týden portál BBC Mundo. Podle nich Čína rozšiřuje investice v Latinské Americe do všech možných odvětví včetně důlních či infrastrukturních projektů.

„Spojené státy nepřijímají opatření, aby čelily tomuto čínskému postupu. Stěžují si na čínskou přítomnost, ale kromě toho nedělají nic,“ řekl portálu BBC Mundo profesor Carlos Guevara Mann z floridské státní univerzity. Podle deníku Financial Times (FT) americká vláda prezidenta Joea Bidena i jeho předchůdce Donalda Trumpa sice přišly s několika iniciativami spolupráce s latinskoamerickými státy, návrhy ale zatím nemají konkrétní výsledky, na rozdíl od těch čínských.

Podle webu stanice Deutsche Welle (DW) je Čína druhým největším obchodním partnerem Latinské Ameriky po Spojených státech. V některých zemích už je ale předběhla, například v Brazílii, Chile nebo Peru. Obchodní výměna Číny s Latinskou Amerikou se od roku 2000 zvýšila z asi 12 miliard dolarů (asi 264 miliard Kč) na 495 miliard (téměř 11 bilionů Kč) v loňském roce. Německá agentura Germany Trade and Invest (GTAI) odhaduje, že v příští dekádě se obchodní výměna mezi Čínou a Latinskou Amerikou zdvojnásobí.

Minulý měsíc se stal Ekvádor po Chile, Kostarice a Peru další zemí, která podepsala s Čínou dohodu o volném obchodu. V dubnu brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva strávil několik dní s delegací podnikatelů a guvernérů v Číně, kde podle FT podepsali dvě desítky dohod v hodnotě asi deseti miliard dolarů. V Šanghaji Lula navštívil výzkumné středisko firmy Huawei a setkal se se zástupci společnosti BYD Co Ltd., která by měla v Brazílii začít vyrábět elektrická auta.

Číňané vyrábějí auta pro Putina. A v Německu dostávají dotace

Naproti tomu americká vláda nové obchodní dohody s latinskoamerickými zeměmi podle portálu BBC Mundo neplánuje a Evropská unie zatím nebyla schopna ratifikovat dohodu se skupinou Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), uzavřenou v roce 2019 po téměř 20 letech jednání, jež má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě.

Nechybí dopravní infrastruktura

Kromě obchodní výměny Peking staví v Latinské Americe také například silnice, mosty, letiště... Podařilo se mu získat přes dvacet zemí pro svou iniciativu nové Hedvábné stezky, jsou mezi nimi například Argentina, Chile, Kostarika, Ekvádor, Peru, Jamajka či Panama. Od roku 2005 vládám či státním firmám této dvacítky zemí Čína půjčila podle FT přes 136 miliard dolarů, zatímco EU v rámci své protiiniciativy Globální brána (Global Gateway) přislíbila Latinské Americe pouhé tři a půl miliardy dolarů.

Podle Stefanie Schmittové z GTAI mnozí spotřebitelé v Latinské Americe oceňují na čínských výrobcích zejména poměr ceny a kvality. „Mnozí v tomto regionu žijí na hranici chudoby a přitom si mohou koupit levné výrobky z Číny, například mobilní telefony,“ uvedla Schmittová. Z Latinské Ameriky do Číny se vyváží zemědělské produkty a také suroviny, třeba železo, hliník, cín a lithium.

Čína vyslala na svou stanici nové kosmonauty a dalším plánuje let na Měsíc

Pro obchodní expanzi do regionu používá Čína hojně středoamerickou Panamu, kde v přístavu Colón využívá zónu volného obchodu (ZLC, též Zolicol). Ta nabízí bezcelní dovozy, skladování, úpravy a reexporty zboží s výjimkou střelných zbraní a ropných produktů.

„V oblasti Panamského průplavu v posledních letech také přibylo čínských investic do infrastruktury a panamský prezident slíbil obnovit jednání s Čínou o dohodě o volném obchodu,“ citoval BBC Mundo Emilii Sweigartovou, editorku časopisu Americas Quarterly. Obchodní spolupráce Panamy a Číny výrazně roste od doby, kdy vláda prezidenta Juana Carlose Varely ukončila v roce 2017 diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a navázala je s Pekingem.

,