"Čínská ekonomika v posledních měsících roste tak silným tempem, že to začíná místní centrální banku znervózňovat. Opatření k povzbuzení ekonomického růstu totiž byla v Číně tak velká, že strašák inflace nelze podceňovat," řekl Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus. Podle něj je růst v Číně silnější, než se čekalo.
Důvodem tohoto kroku, který analytici nečekali, jsou údajně obavy z inflace. Čína tím de facto potvrdila, že zahajuje zpřísňování měnové politiky, aby zabránila přehřátí ekonomiky. Krátce po oznámení kroku zazněl z Evropské unie hlas, že kurz čínského jüanu se musí zvýšit, aby se zmírnila nerovnováha v mezinárodním obchodu.
Banky musejí navýšit rezervy od 18. ledna. Povinné minimální rezervy vyjadřují podíl vkladů, které komerční banky musejí udržovat jako stabilizační prvek v rezervách. Opatření se vztahuje na všechny banky v Číně s výjimkou úvěrových družstev na venkově, aby tyto oblasti neměly problém s financováním před začátkem jarního osevu.
Špatné úvěry v čínské ekonomice rostou
Čínská ekonomika vykazuje stále silný růst. Hrubý domácí produkt roste více než osmiprocentním tempem a předpokládá se, že bude dál zrychlovat. Ke zpřísnění požadavku na povinné minimální rezervy tak Čínu jednoznačně vedou obavy z růstu inflace.
Čína povinné minimální rezervy podle agentury Reuters naposledy zvýšila v červnu 2008, od té doby je v rámci uvolňování měnové politiky jen snižovala. Cyklus zakončila v prosinci 2008, pak rezervy držela beze změn na 15,5 procenta.
"Nejen inflace však straší čínské měnové orgány, druhým problémem je nárůst špatných úvěrů v ekonomice, který je v případě Číny poměrně špatně monitorovatelný, ale pokud by se situace vymkla kontrole, mohlo by to mít značné negativní důsledky nejen pro čínskou, ale potažmo i pro globální ekonomiku. Je to právě čínská ekonomika, na níž je postaveno současné oživení ve světě a naděje, že se globální ekonomika z krize dostane v dohledné době," dodal analytik.
