Číňanka z Pekingu jménem Rosie neměla na začátku roku už jinou možnost než zrušit týdenní lekce klavíru, které navštěvovala její sedmiletá dcera. Příjmy, které měla z organizování zahraničních cest pro čínské turisty, se během pandemie vypařily. Plat jejího manžela zaměstnaného v bance se zároveň v posledních dvou letech scvrkl na polovinu. „Naučit se hrát na piano stojí hodně peněz. Teď je na tom ekonomika špatně, musíme se svým omezeným rozpočtem nakládat hospodárněji,“ vylíčila agentuře Bloomberg Rosie.
Klavír v. pianino
|
Ceny pian se pohybují v rozmezí od 7 060 čínských jüanů, zhruba 23 tisíc korun za nejlevnější modely značky Yamaha. Mezi nejdražší modely pak patří například luxusní křídla značky Steinway & Sons, které mnohokrát vyšplhají na cenu 460 800 jüanů, tedy až 1,5 milionu korun.
Podle Čínské asociace hudebních nástrojů se celková domácí produkce v loňském roce propadla na 190 tisíc kusů, což je zhruba polovina proti úrovním z období před čtyřmi lety.
Konec lásky k nástroji
Na vině je snižování příjmů způsobené zpomalováním ekonomiky. Svou roli hraje také pokles cen nemovitostí a dlouhodobý propad na akciovém trhu. Tyto faktory nutí mnoho domácností omezit ty nákupy a výdaje, které nejsou nezbytně nutné.
Podle průzkumu provedeného Jihozápadní univerzitou financí a ekonomie a společností Alipay klesal index bohatství a příjmů domácností po celé poslední čtvrtletí uplynulého roku. Podíl domácností, které očekávají zhoršení ekonomické situace, se zvýšil na 22 procent proti třinácti procentům z počátku roku. „Stejně jako ostatní zboží dlouhodobé spotřeby včetně automobilů a domácích spotřebičů jsou prodeje pian ovlivněny očekávaným vývojem příjmů a majetku,“ říká Sing Čao-pcheng, hlavní čínský stratég finanční společnosti Australia & New Zealand Banking.
Petrof přesouvá část výroby nástrojů do Indonésie. Chce šetřit na nákladech |
Láska Číny k pianům trvá již několik desetiletí. Během kulturní revoluce v 60. letech 20. století byl tento nástroj odsuzován jako symbol buržoazie. Díky ekonomickým reformám a otevření země světu se však stal dostupným luxusem pro rychle rostoucí střední třídu. Jeho obliba vzrostla také spolu s pobídkami, jimiž Čína nabádala děti, aby se učily hudbě. Úspěšné složení zkoušek ve hře na nástroj znamenalo například zvýhodnění u přijímacích zkoušek na univerzitu.
Zájem o čínský trh přitáhl pozornost také některých nejvýznamnějších světových výrobců klavírů. „Čína je pro Steinway největším trhem a jedním z trhů s nejrychlejším růstem na světě,“ řekl pro list China Daily v roce 2020 Ron Losby, prezident a výkonný ředitel věhlasné newyorské společnosti Steinway & Sons.
Nezabraly ani nižší ceny
Ani výrazné slevy v čínských obchodech s hudebními nástroji však nyní k nalákání zákazníků nestačí. Některá piana v pekingském showroomu už zlevnila až o třetinu procent, přesto byl obchod zcela prázdný, hlásí zpravodaj agentury Bloomberg, který showroom navštívil. „Takovou míru slev jsem za více než deset let své praxe v oboru ještě nezažil,“ říká tamní prodavač a dodává, že prodej v roce 2023 byl horší než během pandemie.
Úbytek žáků pociťují i učitelé hry na klavír v zemi. Číňanka Liou Tching-tching, která vede kurzy v Pekingu, měla před pandemií každou sobotu až dvanáct lekcí. Loni se jejich počet snížil zhruba na čtyři. „Rodiče nyní dětem platí menší počet lekcí a někteří z nich po jejich skončení už ani nebudou pokračovat,“ posteskla si.
Čína stopla zakázku na česká piana za miliony. Kvůli senátní misi |
Ke stále nižšímu zájmu o hudební nástroj může přispívat i posun v kulturním vnímání. Prezident Si před časem vyzval čínské občany, aby zachovali „kulturní geny“ národa. Stále více rodičů tak hlásí své děti ke studiu tradičních hudebních nástrojů, jako je ku-čeng, drnkací citera s historií starou přes dva tisíce let.
„Je to ztráta času a peněz,“ říká Lucy Čchengová, která za nákup nového piana Yamaha pro svého syna a následné pravidelné lekce vynaložila za poslední tři roky v přepočtu asi 300 tisíc korun. Syn příliš talentu a nadšení neprojevoval, a když jejímu manželovi loni snížili plat v technologické firmě, zdál se odchod od piana jasnou věcí. Číňanka teď už jen čeká, zda nástroj přece jen nezaujme ještě její mladší tříletou dceru.
„Uvidím, jestli ji hraní bude bavit,“ říká. „Pokud ne, yamahu prodám. Zabírá příliš mnoho místa,“ říká podle Bloombergu.
