Čínská přehrada Tři soutěsky (srpen 2020)

Čínská přehrada Tři soutěsky (srpen 2020) | foto: Profimedia.cz

Čínský déšť pomohl ušetřit uhlí i plyn, vodní elektrárny jedou naplno

  • 4
Ceny energií se pohybují na dlouhodobých maximech, jedna dobrá zpráva však mezi nepříznivými prognózami přeci jen přišla. A může za ni vydatný déšť v Číně.

Vydatné lijáky na jihu Číny sice způsobily mnohé škody, vedly k zavření škol a mají na svědomí i lidské životy, zároveň však viditelně snížily spotřebu elektřiny nutné k pohonu klimatizací a zároveň posílily produkci ve vodních elektrárnách, píše agentura Bloomberg.

S tím zároveň poklesla poptávka po uhlí a plynu – a protože je Čína největším světovým dovozcem obou těchto surovin, zůstalo jich na trhu víc pro jiné, potřebnější země.

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách stoupla během od ledna do května oproti loňsku o osmnáct procent. Toto dodatečně vyrobené množství odpovídá zhruba 27 milionům tun uhlí.

KOMENTÁŘ: Starosti s plynem a záblesk rozumu. Naděje na revizi Green Dealu?

„Regiony importující energii z vodních elektráren na jihozápadě Číny určitě pomohly snížit část tlaku na ceny fosilních paliv,“ míní David Fishman, analytik šanghajské společnosti Lantau Group.

Vodní elektrárny jsou čínským největším bezuhlíkovým zdrojem energie, připadá na ně přibližně tolik jako na solární, větrné a jaderné elektrárny dohromady.

Deště zároveň přispěly k poklesu teplot. Jižní Čínu sužovala loni v květnu a červnu silná vedra. Hlavně kvůli chlazení se pak tehdy v regionu nedostávalo elektřiny a místní úřady musely dokonce v některých podnicích omezovat výrobu. Letos k květnu bylo kvůli dešťům chladněji a v květnu proto energetici naměřili meziročně o 15 procent nižší spotřebu. Úsporu vyčíslili na 4,6 milionu tun uhlí.

Rusko prodává uhlí do Číny pod cenou, v dubnu byl vývoz rekordní

V kombinaci s covidovými restrikcemi na severu Číny se tak spotřeba fosilních paliv v elektrárnách za prvních pět měsíců propadla meziročně o 3,5 procenta. To je nejhorší výsledek za toto období od roku 2016.

Dovoz uhlí se tak snížil o čtrnáct procent, dovoz plynu o plnou pětinu – a to právě ve chvíli, kdy je po těchto surovinách na trhu silná poptávka. Květnový „dešťový“ propad tak pomohl vymazat i dubnový mimořádný uhelný dovoz koksovatelného uhlí, které je důležité zejména pro výrobu oceli.