Světové trhy s uhlím zažívají těžké časy od ruské invaze na Ukrajinu, která vyvolala obavy ze sankcí na suroviny dovážené z Ruska. To je šestým největším producentem uhlí na světě. Většina světových dovozců se od února, kdy Moskva zahájila invazi, ruským dodávkám vyhýbá.
Někteří odběratelé v Číně ale minulý měsíc prudce zvýšili nákupy, jakmile si zajistili potřebné dohody s bankami. Čína je největším spotřebitelem uhlí na světě.
KOMENTÁŘ: Návrat dříve zapovězeného paliva. Že by uhlí už zase bylo sexy? |
Obchod s uhlím mezi Čínou a Ruskem se koncem února zastavil, protože banky pozastavily vydávání akreditivů, když USA a jejich spojenci slíbili, že zablokují některým ruským bankám přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT.
Některé čínské banky ale zmírnily omezení týkající se akreditivů pro vybrané klienty a obchod s uhlím se v březnu obnovil, i když některé překážky v dopravě a pojištění přetrvávají.
Další prodej
„Firmy, které mohou získat akreditiv, nakupují levné ruské uhlí nejen pro sebe, ale také pro další prodej těm, kteří mají s platbami problémy,“ řekl agentuře Reuters jeden z pekingských obchodníků, který si nepřál být jmenován.
Údaje čínského statistického úřadu ukazují, že celkový dovoz uhlí v dubnu ve srovnání s březnem vzrostl o 43 procent. Detailní data podle původu budou zveřejněné až 20. května.
Silným lákadlem pro odběratele jsou výrazné slevy, které nabízejí ruští exportéři. Prémiové ruské koksovatelné uhlí se v severočínských přístavech v dubnu prodávalo v průměru za 386 dolarů (9300 korun) za tunu, zatímco australské uhlí podobné kvality za 473 dolarů (11 400 korun) za tunu, uvádějí obchodníci.
Půjde to i bez plynu z Ruska. Uhlí do roku 2033 končí, slibuje vláda |
Ceny domácího prémiového koksovatelného uhlí se v dubnu pohybovaly kolem 3260 jüanů (11 700 korun). Dovážené uhlí podléhá 13procentní dani z přidané hodnoty.
Podle obchodníků se dubnová dovozní horečka zřejmě protáhla i do začátku května. Zájem Číny o suroviny pro výrobu oceli ale možná klesne, protože omezení pohybu, jejichž cílem je zastavit šíření nemoci covid-19, tlumí hospodářskou aktivitu a ziskovost oceláren.
Míra využití kapacit vysokých pecí ve 247 ocelárnách v Číně na začátku května činila 81,9 procenta. Byla tak pod 90 procenty z dubna 2021, ukázaly údaje poradenské společnosti Mysteel.
V březnu dovoz činil 922 673 tun a loni v dubnu téměř 750 tisíc tun. Vyplývá to z údajů analytické společnosti Kpler. Loni Čína dovážela v průměru 4,55 milionu tun koksovatelného uhlí měsíčně. Dalšími velkými dodavateli koksovatelného uhlí do Číny jsou Indonésie, Mongolsko, Spojené státy, Austrálie a Kanada.
