"Označení České pivo bude možné použít například jen pro piva s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 až 6 procenty a piva vařená pouze v České republice," vyjmenoval další podmínky ministr zemědělství Petr Gandalovič. Nebude se tak vztahovat na některá nízkoalkoholická piva a také na ta, která mají alkoholu naopak moc.
Křištálová lupa Značení má pomoci hlavně menším pivovarům prosadit se ve světě. Velcí hráči o registraci příliš nestojí.
Například Budějovický Budvar o tom vůbec neuvažuje. "V současné době už využíváme ochranné označení budějovické pivo a českobudějovické pivo," řekl iDNES.cz mluvčí Budvaru Petr Samec. Pivovar prý ale registraci vítá a podporuje.
Podobně se k ochrannému označení staví i Plzeňský Prazdroj, největší hráč na tuzemském pivním trhu. "Označení budeme zatím využívat jen pro značku Gambrinus," řekl iDNES.cz mluvčí pivovaru Jiří Mareček.
Nápis "české pivo" se bude moci objevit jen na etiketách piv vyrobených v tuzemsku. Pro licenční výroby pivovarů v zahraničí platit nebude.
Završení čtyřletého procesu
O zapsání na seznam ochranných označení čeští pivovarníci zažádali už před několika lety, krátce po vstupu ČR do EU v roce 2004.
Unie rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení, chráněné označení původu a tradiční zaručenou specialitu. Zatímco první dvě ochranné známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti, zaručené speciality jsou výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení.
Česko je zřejmě první zemí v EU, které získá "národní" chráněné zeměpisné označení pro pivo. Podle dostupných informací Evropská komise registruje pouze "Bavorské pivo", napsala ČTK. Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek z různých zemí.
Mezi další potraviny z Česka s ochranným značením patří třeba pardubický perník, štramberské uši, pohořelický kapr, nošovické kysané zelí nebo český heřmánek.
