Dow Jones index klesl o 7,8 procenta na 23 851 bodů a Nasdaq o 7,3 procenta na 7951 bodů. Největším propadem od finanční krize zahájily týden i západoevropské akcie. Panevropský index STOXX 600 klesl o 7,4 procenta a uzavřel na 339,5 bodu.
Londýnský index FTSE 100 klesl o 7,7 procenta na 5965,77 bodu. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem se propadl o 7,9 procenta na zhruba 10.625 bodů. Hlavní index burzy v Miláně FTSE/MIB klesl o 11,2 procenta.
Pražská burza na začátku týdne pokračovala v prudkém propadu. Index PX ztratil 5,13 procenta a končil na 913,47 bodu. Tak nízko zavíral naposledy v prosinci 2016.
Nejvýrazněji v pondělí na pražské burze klesala cena akcií Erste Group Bank a Komerční banky. Výrazně ztrácejí také cenné papíry elektrárenské společnosti ČEZ a pojišťovny VIG.
| Společnost | Pokles ceny akcií (k předchozímu závěru) |
|---|---|
| Erste Group Bank | - 6,71 % |
| Komerční banka | - 6,17 % |
| ČEZ | - 5,62 % |
| VIG | - 5,55 % |
| Kofola | - 4,49 % |
Na západních burzách si nejhůře vedly ropné a plynárenské firmy, jejichž dílčí index klesl o téměř 17 procent v reakci na propad cen ropy o třetinu. Akcie ropných firem BP a Royal Dutch Shell ztratily téměř 20 procent a Norway Panoro Energy 39 procent.
„Předpokládal jsem, že na trhu uvidíme propad cen ropy o pět, možná o deset procent. Ale propad o 25 procent, to zbytek trhu naprosto vyděsilo,“ poznamenal šéf makléřské společnosti TD Ameritrade Chris Brankin. Říkat, že trhy procházejí divokými výkyvy, je podle něj řečeno ještě velmi mírně.
Ve ztrátě skončily všechny dílčí sektory. Ztrátu kolem deseti procent zaznamenaly těžařské firmy, automobilky a banky. Akcie letecké společnosti Norwegian se propadly o 9,4 procenta, nejvíce za 30 let.
Wall Street šlápl na brzdu
Akciové trhy v USA v pondělí krátce po zahájení zastavily obchodování. Důvodem byl propad hlavního indexu S&P 500 o sedm procent. Trhy v takovém případě automaticky přeruší obchody na 15 minut. Toto pravidlo Američané zavedli po světové finanční krizi v roce 2009, aby zabránili masivním propadům a finančním ztrátám.
Po obnovení obchodování akcie pokračovaly v propadu. Později index zredukoval ztráty asi na 5,8 procenta. Výprodeje provázely pondělní obchodování i na burzách v Asii. Výrazné ztráty zaznamenalo Tokio, Hongkong i Šanghaj.
Panický výprodej, telefonáty s výzvou na dodání peněz, pokud člověk obchoduje na úvěr, mizející likvidita a práce z domova kvůli koronaviru byly jen některé problémy, s nimiž se obchodníci s cennými papíry podle agentury Bloomberg v pondělí potýkali. Dále to byl propad rizikových aktiv, prudký nárůst indexu kolísavosti trhů a masivní přesuny peněz do státních dluhopisů.
Ropný šok
Tvrdou ránu trhům zasadilo rozhodnutí Saúdské Arábie zahájit cenovou válku s Ruskem, které odmítlo přistoupit na požadavek Rijádu snížit společně těžbu, a tím povzbudit ceny. Saúdové proto v odvetě začali trh zaplavovat ropou, což si vyžádalo propad její ceny o více než 30 procent.
Cena severomořské ropy Brent, která je považována za referenční typ ropy pro celý svět, spadla až k 28 dolarům za barel. Americká lehká ropa WTI se dostala až k 25 dolarům. Později se ceny mírně zotavily a ztrácely kolem 20 procent.
Čeští analytici se domnívají, že kolaps cen ropy zlevní v tuzemsku pohonné hmoty. Benzin i nafta by tak podle nich mohly v dubnu stát méně než 30 korun za litr.
Důležitým faktorem ale zůstává koronavirus. Na burzovních výprodejích se podepisuje také bezprecedentní krok Itálie, která v neděli uzavřela sever země do karantény. Kvůli šíření koronaviru se v izolaci ocitlo zhruba 16 milionů lidí v regionech Lombardie, Emilia-Romagna, Piemont a Veneto (Benátsko).
Nový koronavirus se od prosince šíří z Číny, která výrazně omezila ekonomickou aktivitu, což snižuje i poptávku po ropě. Šíření viru v dalších zemích pak situaci ještě zhoršilo.
