Podle výroční zprávy Banking on Climate Chaos celkem 60 největších světových bank půjčilo finanční prostředky na fosilní projekty více než 4 200 podnikům. Řadí se k nim i takové záměry, které přispívají k postupné degradaci Arktidy a Amazonie. Nejaktivnější byly ve financování „špinavých“ záměrů hlavně americké banky, píše The Guardian. Na rozšiřování fosilních aktivit šlo od roku 2016 do roku 2023 celkem 3,3 bilionu dolarů (zhruba 76 bilionů korun).
„Finančníci a investoři do fosilních paliv nadále dmýchají pod plamenem klimatické krize. Kapitalismus a jeho ekonomika založená na těžbě podporují další škody a celkové ničení naší planetu. To musí skončit,“ řekl ke zjištěním Tom Goldtooth, výkonný ředitel organizace Indigenous Environmental Network, která se na studii podílela.
Německý aktivista už měsíc hladoví, od vlády žádá uznání klimatické krize |
Dokonce i v roce 2023 velké bankovní domy nadále pomáhaly s financováním fosilních záměrů. A to přesto, že v roce 2022 většina bank přistoupila k podepsání iniciativy Net Zero Banking Aliance. Celkem banky po celém světě loni poslaly fosilním hráčům 705 miliard dolarů (asi 16 bilionů korun), z toho asi 347 miliard šlo na expanzi již stávajících iniciativ.
Aktivní jsou hlavně americké banky
Největším věřitelem na světě v oblasti fosilních projektů se stala banka JPN Morgan Chase, která jen v roce 2023 na tento účel poskytla celkem 40,8 miliard amerických dolarů (asi 940 miliard korun). Druhá pozice náležela japonské společnosti Mizuho (37 miliard dolarů) a pomyslné stupně vítězů uzavřel další americký podnik Bank of America.
V rámci evropského trhu se nejaktivnější institucí stala londýnská banka Barclays s 24,2 miliardami dolarů (asi 557 miliard korun). Za ní následovala španělská společnost Santander s 14,5 miliardami dolarů a německou Deutsche Bank s 13,4 miliardami dolarů. Celkově se evropské společnosti podílely na souhrnném objemu financí do fosilních paliv asi jednou čtvrtinou.
Devět desetin světa žádá razantnější řešení klimatické krize, tvrdí průzkum |
Klimatická úmluva z Paříže, podepsaná 12. prosince 2015, má za cíl udržet nárůst globální průměrné teploty pod hranicí 2 °C proti hodnotám před průmyslovou revolucí. Ideálně tak, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Dosáhnout toho chce zásadním omezením produkce emisí skleníkových plynů. Tuto klimatickou dohodu podepsalo celkem 196 států.
