Z Beninu uloupené bronzové reliéfy vystavené v londýnském Britském muzeu (13....

Z Beninu uloupené bronzové reliéfy vystavené v londýnském Britském muzeu (13. února 2020) | foto: Profimedia.cz

Vzácné artefakty v aukci. Afrika si bude moct koupit své kulturní dědictví

  • 10
Evropská a britská muzea se pyšní tisíci artefakty, které byly v dobách divoké kolonizace třetích zemí uloupeny z afrických měst. Po dlouholetých snahách dostat africké artefakty zpět se konečně zdá, že dojde k pohybu. Uprostřed globální hospodářské krize vyvolané onemocněním covid-19 se objevil nový trh s africkými artefakty a uměním.

Britská aukční síň Christie’s oznámila v Paříži kurátorskou aukci „Arts of Africa, Oceania and North America“, která zahrnuje africké umění, jako je nově objevená terakotová hlava Akan, beninské bronzové artefakty nebo soška Urhobo. Artefakty z celé Afriky, včetně Nigérie, Ghany, Gabonu a Demokratické republiky Kongo, se prodávají od 30 tisíc do 900 tisíc eur,“ napsal server Quartz.

Původ některých artefaktů je poněkud kontroverzní. Aukční dům Christie’s může zaručit pouze původ bronzové hlavy z let 1890-1949. Ta je součástí sbírky sběratele Fredericka Wolff-Knize, která byla vystavena ve Vídni a New Yorku.

Beninské bronzové plakety, které Christie’s nabízí, jsou velmi podobné bronzovým plaketám z muzeí v Petrohradě a Berlíně, což jsou umělecká díla s dobře zmapovanou historií. Byla totiž součástí ukradených artefaktů z královského dvora během invaze do města Benin v roce 1897. Na žádost o komentář aukční síň Christie’s neodpověděla.

Na aukci Sotheby’s, která se konala 27. května, byl oznámen ambiciózní prodej „The Clyman Gand Head“, sochy s odhadovanou hodnotou 2,5 až 4 miliony dolarů ze sbírky Sidneyho a Bernice Clymanových. Prostřednictvím aukce síň nabídne celkem 32 afrických uměleckých děl z této sbírky.

Aukce cenných afrických artefaktů, z nichž některé by mohly být identifikovány jako ukradené umění, které je nutné vrátit do jejich země původu, by byla za normálních okolností kontroverzní, zejména pak během globální pandemie a jejího ekonomického dopadu. A právě z toho důvody Sotheby’s i Christie’s provedly své aukce online, aby se vyhly případným protestům na místě.

Francouzská zpráva

Senegalská spisovatelka a ekonomka Felwine Sarrová a francouzský historik Bénédicte Savoye začali požadovat navrácení tisíce afrických uměleckých děl z francouzských muzeí pořízených během období kolonizace zpátky do Afriky. Mnozí odborníci předpokládali, že zájem o tyto aukce proto bude klesat. Ale podle březnové zprávy Sotheby’s zájem o africké umění v online aukcích naopak roste.

Francouzský prezident Emmanuel Macron před lety požadoval změnu francouzského práva, která by umožnila restituci kulturních děl do Afriky. Na setkání se studenty v Burkině Faso v roce 2017 Macron prohlásil: „ Africké kulturní dědictví se nemůže nacházet v evropských soukromých sbírkách a muzeích. Africké umění musí být vystaveno nejen v Paříži, ale také v Dakaru, Lagosu nebo Cotonou. To bude jedna z mých priorit. Od dnešního dne a v průběhu příštích pěti let chci zajistit přechodné nebo definitivní navrácení afrického kulturního dědictví do Afriky.“

Spousta afrického umění se nachází mimo kontinent, včetně soch a trůnů. Stovky tisíc historických artefaktů jsou roztříštěny po Belgii, Velké Británii, Rakousku a Německu. Francouzská zpráva odhaduje, že jen v Britském muzeu se nachází přibližně 69 tisíc děl z Afriky.

„Většina uměleckých děl je již součástí celosvětové umělecké konverzace a globální ekonomiky, a tak by to mělo pokračovat. Mnoho z nich ovlivnilo způsob, jakým se dnes diskutuje o umění v Evropě. Představují příležitosti k oslavě afrického, ale i globálního rozvoje,“ říká nigerijský lingvista a výzkumný pracovník v Britské knihovně Kola Tubosun. 

Smutná historie

V roce 1897 britská vojska zničila velkou část nigerijského královského města Benin a vyplenila 4 tisíce uměleckých děl, včetně slavných mosazných a bronzových hlav Benin. Dnes má Britské muzeum v Londýně asi 700 nigerijských historických artefaktů, z nichž přibližně 100 je vystaveno v podzemní galerii.

Vzhledem k tomu, že celosvětové volání po repatriaci afrických artefaktů, včetně těch z Beninu, se dostalo do centra pozornosti, Britské muzeum oznámilo plán „půjčovat“ některá umělecká díla do nového muzea v Benin City, které se má otevřít v roce 2021.

Ve zprávě se uvádí, že pokud nelze prokázat, že předměty byly získány legitimně, měly by být vráceny do Afriky natrvalo, nikoliv jako dlouhodobá půjčka. Jedním z hlavních důvodů, proč evropská muzea ale nechtějí vracet umělecká díla zpět do afrických zemí, je obecná absence muzeí a s tím související schopnost údržby artefaktů.

Nedostatek muzeí a galerií

V Nigérii je několik galerií, které spravují africké umění, ale starší muzea v zemi jsou ve špatném stavu a nedostatečně financovaná. V Africe vznikají i nové instituce, to ale podle odborníků nestačí.

Poptávka po návratu mnoha artefaktů nevznikla jen ze sentimentálních důvodů. Některé z uměleckých děl jsou náboženské památky a představují umírající segment africké kultury. „Mnoho z nich má pro místa, odkud pochází, rituální význam. Pokud majitelé umění trvají na tom, že je chtějí zpět na těchto místech, je to jejich právo. Je ale potřeba stanovit vlastníka,“ říká Tubosun. 

Jak uvedl deník The New York Times, některá muzea jsou uloupené předměty ochotná vrátit. Loni v březnu začalo Národní muzeum světových kultur v Nizozemsku posuzovat nároky na kulturní předměty získané v koloniálním období. Nigérie by tak mohla uplatnit své právo na asi 170 artefaktů z toho muzea, pokud se prokáže, že byly ukradeny nebo že mají pro Nigérii takovou hodnotu, že převáží všechny výhody uchovávání v Nizozemsku. 

S podobnou politikou souhlasila i německá muzea. Dokud ale nebude hotové muzeum v Benin City, je nepravděpodobné, že by se nějaký předmět vrátil natrvalo. Nikdo navíc nemá přesnou představu o tom, kolik ukradených předmětů je v soukromých sbírkách.