Užívání vůní není zdaleka spojeno jen se ženami. Už od prvních vonných zápalných obětí bohům se voněly ženy i muži, přestože se to po dlouhá staletí týkalo pouze nejbohatších a nejmocnějších. Navoněný muž dnes již málokomu připadá zženštilý. Rozdíl je pouze v tom, jaké vůně, jak často a za jakým účelem ženy a muži používají.
Jaké vůně máme rádi?
Přesné složení a způsob výroby parfémářské firmy tají. Příprava parfému totiž někdy trvá celá léta.
Podobně jako ve skotských palírnách whisky je i v tomto oboru důležitý speciální pracovník nazývaný "nos", který porovnává a určuje poměr jednotlivých vonných složek.
Ten musí být školený a mít dlouhodobou praxi, aby parfém byl vyvážený a dobře se nosil. Parfémy proto obsahují mnoho vonných složek.
"Některé z nich ucítíte hned, jiné se začnou uvolňovat později. Některé voní krátce, další velmi dlouho. Tyto různé vůně se proto rozdělují do skupin," uvedla Jitka Kubíková, znalkyně a sběratelka parfémů.
Hlava parfému je vůně, která se uvolní nejdřív a voní zhruba 15 minut. Je lehká a svěží, například citrusy či květiny. Srdce je vůně, která je pro daný parfém typická; může to být například těžší ovocná a květinová vůně, která vydrží dvě až tři hodiny.
"Za tělo parfému se pak označuje ta nejvytrvalejší, například santal, pačuli, vetiver. Tento základ pak voní ještě tři až čtyři hodiny," vysvětlila Kubíková.
Vůně se proplétají
Všechny tyto složky parfému musí vzájemně spolupracovat. "Důležité je, aby ve všech třech fázích rozvíjení vůně působily látky podobně vonící, a zajistily tak harmonický, nepřetržitý průběh," potvrdil obchodník s parfémy Emil Fedor.
Z toho vyplývá, že kvalitní a drahý parfém se nevyplatí kupovat jako housky v pekárně, protože hned napoprvé nepoznáme všechny jeho vůně. Tentýž přípravek může navíc vonět jinak v závislosti na vlhkosti vzduchu, teplotě těla a okolí, a dokonce i na duševním rozpoložení nositele.
"Všimněte si, že střídáte vůně podle nálady. Instinktivně vybíráte vůni, která vaše nálady vyrovnává k ideálu," podotkla Kubíková. Tatáž vůně voní jinak také na každém člověku, parfém totiž reaguje s naší osobní vůní.
Také záleží na stravě či užívání léků. Výzkum ukázal, že Japonky a Švédky, které obecně jedí mnoho ryb, si oblíbily stejný parfém, Opium od YSL.
Jak silná má vůně být?
Průmyslově vyráběné vůně se liší nejen čichovými vjemy, ale také obsahem vonných esencí v lihu. Nejslabší je deodorant, který má spíše než navonět jen potlačit tělesný odér nositele či jej lehce překrýt. Obsahuje pouze stopové množství vonných esencí.
| Jaká je koncentrace vonné esence? | |
| Deodorant | stopové množství |
| Eau de cologne | 3-5 % |
| Eau de toilette | 4-8 % |
| Eau de parfum | 8-15 % |
| Parfum | 15-30 % |
Ve skutečnosti byla kolínská původně lék, který se užíval vnitřně a k inhalacím. Proslavily ji známé osobnosti, například spisovatel Johann Wolfgang Goethe nebo hudební skladatel Richard Wagner.
Další kategorií je toaletní voda, která se vlastně vyvinula z kolínské. Poté následuje parfémová voda a nakonec parfém. Výrobci často nabízejí od jedné vůně celou řadu.
"Po sprchovém gelu použijete tělové mléko a deodorant. Kolem oběda se navoníte toaletní vodou, a pokud jdete ven i večer, přijde na řadu parfém. Tak budete mít oblíbenou vůni stále kolem sebe a zároveň nebudete obtěžovat okolí," popsala Jitka Kubíková.
Muži už nepáchnou
Také muži už se naučili o sebe dbát. Pochopili, k čemu slouží antiperspiranty, tedy přípravky zabraňující pocení, a že po holení mohou použít vodu po holení, ale i gel nebo balzám se stejnou parfemací.
| ČTĚTE TAKÉ: |
| 10 rad, jak nakoupit vůni |
| Parfémy a alergici |
Lze si pochopitelně vystačit s jedním flakonem, u mužů to nejčastěji to bývá buď voda po holení, nebo deodorant, či toaletní voda. Deodorant je slabší a levnější, toaletní voda déle vydrží. Voda po holení jako jediná volba není vhodná pro ty muže, kteří se neholí denně.
Květiny, ovoce, dřevo, nebo pižmo?
Odborníci se shodují, že existují dva až čtyři tisíce odlišných vůní, které mohou vytvářet nepřeberné množství kombinací. Dobrý parfumér jich údajně může rozeznat až deset tisíc. V toaletních vodách tak můžeme ucítit mnoho esencí květinových, ze dřeva či plodů keřů a stromů až po živočišná pižma.
| Jak se uvolňují vůně z parfému? |
| Vysoké tóny = hlava, ucítíte je hned, voní asi 15 minut: citrusy, květiny |
| Střední tóny = srdce, rozvine se za několik minut, voní 2 až 3 hodiny: ovoce, těžší květiny |
| Spodní tóny = základ, pomalu prchavé látky voní ještě 3 až 4 hodiny, dozvuky: koření, santal, pačuli, vetiver |
Dále je to cibetka, asijská kočkovitá šelma, v období renesance velice oblíbená. Cibet se z ní odebírá nenásilně, není třeba zvíře usmrtit. Nejznámější je kabar pižmový, ze kterého pochází látka zvaná mošus. A posledním zástupcem je vorvaň, jenž při poranění v trávicím ústrojí vylučuje vzácnou ambru, kterou vyvrhuje do moře.
Velkým pokrokem byl objev chemických látek zvaných aldehydy. V letech 1833 izolovali francouzští chemici Dumas a Peligot skořicový aldehyd. Jiný aldehyd pod názvem kumarin použil v roce 1868 Paul Parquet při tvorbě parfému Fougere Royale.
Ale skutečná aldehydová bomba vybuchla až v roce 1921, kdy se objevil nejslavnější parfém všech dob: Chanel No 5.
Diktát módy přestává platit
Někteří lidé jsou přesvědčeni, že mnohé parfémy povzbuzují sexuální touhu. "V zásadě ne, alespoň ne ve smyslu bezprostředně působícího afrodiziaka. Ale příjemná vůně, kterou používá objekt vašeho zájmu, působí přesto dráždivě," míní parfumér Emil Fedor.
Čím je však vůně svěžejší nebo ovocnější, tím jsou možné dráždivé účinky menší. Obliba vůní se léty mění. Na počátku minulého století byly v oblibě jednoduché květinové vůně jasmínu a růže v kombinaci s citrusy a pryskyřicí, ve dvacátých letech je smetly aldehydové parfémy.
Zatímco v osmdesátých letech byly nejoblíbenější ovocné a orientální vůně, v posledním desetiletí vládly nasládlé melounové tóny. V novém tisíciletí se trh s kvalitními parfémy nebývale rozšiřuje.
Ženy již nepodléhají diktátu módy a parfémy volí podle své nálady. Mnoho jich má doma několik flakonků a vůně střídá. Požadují však stále častěji, aby kosmetika byla co nejméně alergenní, z přírodních surovin a nebyla testována na zvířatech.
| Příklady vůní, které se přidávají do parfémů | ||
| andělika | divoce rostoucí bylina v podhůří | silně kořenná |
| bazalka | bylina užívaná jako koření | nasládle kořenná |
| estragon | bylina užívaná jako koření | mírně nahořklá |
| eucalyptus | vysoký strom původem z Austrálie | osvěžující |
| hřebíček | poupata tropického stromu | nasládle palčivá |
| růže | zdrojem vůně jsou okvětní plátky | svěže nasládlá |
| jasmín | popínavý keř původem z Asie | omamná a povzbuzující |
| fialka | lesní květina | příjemná uklidňující |
| konvalinka | skalnička s bílými kvítky | sladká a dřevnatá |
| kosatec | květina, užívají se kořeny | olejovitá a dřevnatá |
| levandule | stálezelená rostlina z Provence | sladká |
| mimóza | stromkovitá květina | sladká |
| myrta | strom z východní Afriky a Arábie | orientální pryskyřičná |
| pačuli | listy indonéské dřeviny | bylinná a kořeněná |
| muškát | stálezelený tropický strom | příjemně kořeněná |
| santal | malý indický strom | uklidňující balzámovitá |
| ylang-ylang | květ vysokého stromu z Filipín | sladká a balzámovitá |
| vetiver | tráva rostoucí na Haiti a v Indii | vlhká dřevnatá |
