Hana Hejlíčková z Jindřichova Hradce má dvě děti školou povinné. "Školní potřeby ještě nemáme koupené. Většinou čekám na poslední chvíli nebo až na začátek září, kdy se dozvím, co budou dcera se synem potřebovat," říká maminka.
Rozhodně není sama, takto postupuje řada rodičů. Ti však musí dávat pozor, co svým ratolestem z obchodů odnesou. Nabídka je sice nepřeberná, ale s kvalitou mohou nastat problémy.
Aktovky nejlépe s certifikátem
Týká se to zejména aktovek, které by měly patřit k přísně sledovanému zboží, neboť nevyhovující taška může malému školákovi nenávratně poškodit páteř. Před dvěma lety, v listopadu 2002, však přestala platit povinná certifikace těchto produktů.
| ČTĚTE TAKÉ: |
| Aktovka vs. batoh |
| Vybavení stojí tisíce |
Výrobci mohou prakticky vyrábět cokoli. "Je to skutečně tak, aktovky nespadají pod žádnou kontrolu," říká Miroslava Dostálová z Institutu pro testování a certifikaci ve Zlíně.
"Na trh se tak dostávají nebezpečné výrobky, které nesplňují základní požadavky. Viděla jsem několik letáků různých hypermarketů a některé aktovky, které jsou na nich nabízeny, jsou velmi špatné," dodává.
Takové výrobky nemívají anatomicky tvarovaná záda, nastavitelné popruhy, dostatek odrazových signálních barev, které dítě zviditelní v silničním provozu. "Tašky jsou sice funkční, ale pro děti nevhodné," vysvětluje Miroslava Dostálová.
Jedním ze způsobů, jak se mohou rodiče vyvarovat nesprávnému nákupu, je sledovat, zda má zboží certifikaci, zda prošlo testy a zkouškami například ve zlínském institutu.
Při nich se sleduje ortopedická nezávadnost, dostatečná šířka a délka nosných řemenů, jejich snadná nastavitelnost. Rovněž se posuzuje bezpečnost aktovky z hlediska silničního provozu, což znamená, že by měl být výrobek minimálně z 20 procent na přední ploše pokryt reflexním materiálem.
"Bohužel, tato norma je opravdu pouze doporučená. Výrobce nic nenutí, aby zkoušky podstoupil. Pokud však aktovka certifikát má, svědčí to o její kvalitě," dodává Dostálová.
Rodiče si toto mohou ověřit buď přímo v obchodě, kde tašku kupují, nebo na internetových stránkách zlínského institutu www.itczlin.cz.
Zásada číslo jedna zní: nepřetěžovat
Přestože rodiče pořídí školákovi bezvadnou tašku, mohou všechno zkazit, pokud nebudou respektovat váhu svého dítěte a budou mít potřebu udělat z jeho aktovky skladiště. Do ní totiž patří jen to nejdůležitější. Platí tedy čím méně, tím lépe.
"Jestliže je taška příliš velká, děti láká nosit řadu věcí navíc. Záleží proto na rodičích, aby vybrali spolu s dítětem odpovídající velikost, a tu pak nepřeplňovali zbytečnostmi," souhlasí učitelka na prvním stupni, Jana Rusňáková.
Znamená to tedy, že dvou- či třípatrové penály napěchované fixami, pastelkami, voskovkami či několika druhy tužek jsou zcela nadbytečné a jen přidávají kilogramy navíc.
"Úplně stačí menší pouzdro s kvalitním zipem, do nějž se vejde šest základních pastelek, dvě pera, guma, dvě měkké tužky, krátké pravítko, hadřík na otírání inkoustu a okénko na rozvrh. Podstatné je, aby se líbilo dítěti a to si k němu vytvořilo vztah," doplňuje další z pedagogů, Irena Snížková.
