Zda čerstvé mléko, které se chutí víc blíží nadojenému neošetřenému mléku, ale vydrží jen krátce, nebo trvanlivému, které vydrží půl roku, ale chutná trochu jinak. Všechna jsou, až na výjimky, dobrá.
GRAFIKA: VÝSLEDKY TESTU
JAK DOPADLA ČERSTVÁ MLÉKA?
Potvrdil to test polotučných mlék, který pro MF DNES zpracoval Výzkumný ústav mlékárenský v Praze. Z dvaadvaceti vzorků neuspěly čtyři. Všechny ostatní si z testu odnesly výborné hodnocení, nezískaly horší známky než jedničky nebo dvojky.
Absolutním vítězem testu se stalo Čerstvé mléko z Olmy Olomouc, nikoliv to v průhledné lahvi, ale mléko v kartonovém obalu z provozovny v Zábřehu. Nutno ale říct, že to bylo vítězství velmi těsné, stačí se podívat na výsledky testu.
Nejdražší mléko nejhorší
Absolutním propadákem se stal nejdražší z testovaných vzorků - belgické mléko Milky up v plastové lahvi za 22 korun, což je dvojnásobek průměrné ceny trvanlivého mléka. Někteří porotci označili jeho chuť za nepřijatelnou. Mléko je totiž ošetřeno jiným způsobem než všechna ostatní trvanlivá mléka.
Je sterilované, to znamená, že se tepelně upravuje delší dobu, což se musí nutně projevit na chuti, chutná jako svařené. Milky up má navíc nepraktický a nestabilní obal, který se nedá znovu uzavřít.
Mezi trvanlivými neuspělo ještě Horské mléko, které pro obchody Tesco vyrábí Tatranská mliekáreň Kežmarok na Slovensku. Mělo nižší obsah bílkovin a tukuprosté sušiny, než by mělo mít.
"Neznamená to ale, že by bylo naředěno vodou. Analýzy to vyloučily," vysvětluje Petr Roubal z Výzkumného ústavu mlékárenského, který test vedl. "Může to být způsobeno výživou dojnic, nebo i plemenem, ale také třeba klimatem letošního léta," dodává jeho kolegyně Jitka Peroutková.
To však nic nemění na tom, že neodpovídalo předpisům. A že název Horské, který má evokovat tu nejlepší kvalitu - vždyť co lepšího může být než mléko z horských pastvin? - tedy není nic jiného než snaha nalákat zákazníky.
Všechna ostatní trvanlivá mléka dopadla velmi dobře.
Čerstvá i méně čerstvá
Minimální rozdíly v kvalitě byly i mezi čerstvými mléky. Nejhůře byla hodnocena mléka se značkou Promil a Boni. Obě pocházejí z Mlékárny Čejetičky. A obě překročila limity bakterií čeledě Enterobacteriaceae a nesplnila vyhlášku.
"Mléko s takovými hodnotami by nemělo být na trhu, protože představuje riziko," říká Petr Roubal a dodává: "Na vině ale nemusí být výrobce, mikrobiologická kvalita se mohla zhoršit narušením chladicího řetězce při skladování, dopravě nebo při prodeji."
Ředitel výzkumného ústavu Jan Drbohlav dodává: "Za kvalitu mléka odpovídají všichni, kteří s ním zacházejí - zemědělec, mlékárna, distributor, prodejce..., ale i spotřebitel. Čerstvé mléko musí být nutně skladováno v chladu."
Vyhláška nepředepisuje, kolik stupňů by "chlad" měl mít, výrobci na obalech předepisují teplotu do osmi stupňů. Ta se musí dodržet jak při převozu, tak při skladování v obchodě.
Žádná antibiotika
Pozitivní zprávou testu je i to, že žádné mléko neobsahovalo zbytky antibiotik, která se používají při léčbě dojnic a vylučují se do mléka. Jejich přítomnost je nežádoucí, protože by mohla u některých lidí způsobovat alergické reakce a vznik rezistence na antibiotika.
Takže největší rozdíly mezi jednotlivými výrobky byly v podstatě v obalech. Lépe jsou na tom s obaly čerstvá mléka, většinou jsou v kartonu se šroubovacím uzávěrem. Z trvanlivých mělo uzavíratelný obal jen Horské mléko. Jenže se ukázalo, že se z něj špatně nalévá. "Ze zobáčku, který se vytvoří odstřihnutím rohu, se mléko nalévá mnohem lépe," říká Petr Roubal.
