Třinečtí železáři chtějí od státu dvě miliardy

  • 3
Největší tuzemská soukromá ocelárna - Třinecké železárny - se obrací na stát, aby ji podobně jako polostátní hutě finančně podpořil částkou dvě miliardy korun. V materiálu o dalším vývoji tuzemského hutnictví, který oficiálně vypracoval Svaz průmyslu a jenž je určen pro ministerstvo průmyslu a premiéra Vladimíra Špidlu, stojí, že stát by měl zaplatit miliardovou emisi dluhopisů třinecké skupiny a uhradit její dluh u České spořitelny. Dohromady jde o dvě miliardy korun.

Pro srovnání - polostátní společnosti Nová huť stát před její privatizací přispěl podobnou formou částkou přes 1,9 miliardy korun. "Český stát jednostrannými úkony snížil závazky společnosti Nová huť nejméně o 4,5 miliardy korun. Třineckým železárnám a jejich akcionářům tím vznikla majetková újma," píše se v materiálu.

Svaz předpokládá, že s tímto návrhem by ministerstvo průmyslu mělo jít do vlády. Diskuse o možné podpoře soukromým třineckým hutím je na samém počátku. Hlavní majitel firmy Tomáš Chrenek tvrdí, že nežádá nic víc než to, aby se stát choval ke všem firmám stejně a nezvýhodňoval jednu na úkor druhé. Třinečtí spolu s Novou hutí a Vítkovicemi vyrábějí naprostou většinu české oceli.

Náměstek ministra průmyslu odpovědný za hutnictví František Kubelka zatím nechtěl návrh komentovat. "Materiál jsem zatím nečetl, vím pouze, že Svaz průmyslu vypracoval návrh další restrukturalizace ocelářství," uvedl bez bližších podrobností Kubelka.

Podle informací MF DNES se zatím diskuse o možné podpoře Třineckých železáren vede v politických kruzích vládních stran. "Konzultace se skutečně vedou. Stát by za určitých okolností mohl v případě Třince volit podobný postup jako v Nové huti. Podmínkou je, aby Třinečtí nedělali potíže a nebránili vstupu nizozemské firmy LNM do obou konkurenčních polostátních hutí a prodali Nizozemcům svůj dvanáctiprocentní podíl v Nové huti," říká vysoce postavený vládní úředník, který MF DNES materiál o pomoci Třinci poskytl.

Problém je v tom, že Třinečtí jsou ryze soukromou společností se zahraničním podílníkem, zatímco Nové huti i Vítkovicím stát dával miliardy v době, kdy v nich byl největším akcionářem. A evropská pravidla pomoci hutním firmám stanoví, že je přípustná v případě, kdy jde o pomoc před změnou majitele.

Na současný problém zadělal minulý vládní kabinet.Ten totiž miliardy do Nové huti slíbil dodat velmi nešťastnou formou. Stát totiž bez výběrového řízení rozhodl o prodeji Nové huti firmě LNM a poté jí přislíbil i finanční pomoc.

Třinec a jeho akcionář - americká firma CMC - přitom žádali, ať je vláda přizve do soutěže, v níž podá na koupi Nové huti vlastní nabídku. "Bohužel to, že se nyní musí jednat s Třincem, je do značné míry důsledkem toho, že Novou huť nabídla minulá vláda k prodeji nepříliš šťastným způsobem," soudí zdroj. I kdyby nakonec vláda Třineckým pomohla, bude státní podporu přísně posuzovat antimonopolní úřad.

Ještě silnější námitky proti vládní cestě pomoci českému ocelářství by mohly mít země Evropské unie, které mají silnou hutní výrobu. Česká republika kvůli pomoci polostátním hutím dosud nemá s EU uzavřenu předvstupní kapitolu hospodářská soutěž. Stále přitom zůstává ve hře možnost, že Brusel bude proti minulým vládním záchranným akciím v hutnictví protestovat.