Ve vedlejší obci byl dopravce asi s dvaceti kamiony. Vybudoval velké zázemí,kanceláře, sklad, dílnu. Chtěl to předat dceři, ta odmítla. Kamiony prodal, dispečery a řidiče vyplatil a areál prodal obci. Ta tam udělá školku a zázemí pro technické služby.

Osobně znám tři firmy, kde se otec pokusil to předat potomkům. V jedné se to povedlo, dál jí vcelku dobře vede dcera. Dalši dva byla katastrofa, synáčci to ani náhodou nezvládli. Je to samozřejmě těžké rozhodnutí firmu prodat, zvlášť když tam má dlouholeté zaměstnance, někdy spíš kamarády. Ale možné je to lepší, než když jí potopí potomek.

Další možnost je, že se dítka vám VŠ, univerzitě, nebo i jinde chytnou "kamarádíčci" a dítko se je natáhne do firmy. To pak jen prachy za "poradce", "rauty" "&spol" jen tečou. A nebo když se jich chytnou "moderní melouni" a balenou jim do hlav svoji propagandu. To pak taky stojí za to... .

Oprava: nalejou jim do hlav svoji propagandu.

Holt budu muset vypnou tu ..xxyy.. automatickou opravu textu.

Rodiče míní a děti mění...

Tak, třeba takový profesor Parkinson, má jasno. Děti se NIKDY nestanou nástupci ropdičů v rodinných firmách. Protože rodiče NIKDY neuvolní dost místa pro růst a nezřeknou se části svojí moci ...

Věk zmarnění.. věk závisti, věk rezignace.

Málokterý rodič, je li úspěšný tím tuplem, přepustí milimetr úspěchu, peněz a moci dolů na své potomky.

Vidíte. A já bych rodinný podnik zdedit nechtěl. I kdyby ta možnost byla. Za těch 30 let od revoluce, bych zákonitě musel poslapat práci svých rodičů

A není tam popsaná jedna situace, a to, že někdo vybudoval z ničeho prosperující firmu a děti si navykly na určitý životní standard a že mají vše na co si vzpomenou, ale jaksi se jim nechce pracovat. Z okolí vím o jednom, co si po revoluci otevřel malý obchod vodo-topo, začínal s manželkou za pokladnou a on dělal instalatéřinu. Dneska má prosperující firmu a asi 25-30 zaměstnanců, má dceru a syna. Dcera se vdala do Ameriky a syn udělal maturitu jen proto, že otec zasponzoroval škole nové okna. Syn je sice u otce zaměstnaný, ale víc je marod jak pracuje a je úplně levý. A nebo u nás ve firmě, majitel Němec, má dceru a syna. Syn každý půlrok "podniká" v něčem jiném ale otec ho jen dotuje. Dcera vystudovala v Německu univerzitu a měla tu firmu po otci přebírat, ale dělá jen v kanceláři a je úplně levá a za těch 5 roků, co tam je, není ani schopna pořádně přepsat objednávku z mailu a vytiskout plány co máme dělat.

já znám jiný případ, dcera vystudovala, jo je sečtělá, chytrá ale prostě nemá lokty, syn v mládí lepl, měl jen výuční list, rodiče stále doufali že dostane rozum a udělá si aspoň maturu. Nakonec syn zmoudřel, udělal si aspoň tu marutu a firmu napůl vede on. Ale stejně otec ho pořád moc nebere, protože nemá vš a není reprezentativní. Nechápu, jsem zvědavá jak tu u nich nakonec dopadne.