Je ochotna přistoupit na asi 900 milionů. To by banka ustála a zbyly by jí peníze i na vyplacení své asi tisícovky klientů.
"Bohužel náš návrh banka nepřijala, budeme jednat dál," říká šéf Akra Vít Vařeka. Smír, který Akro navrhlo, narazil u vlastníků Plzeňské banky. Naopak ČNB upřednostňuje, aby klienty banky nemusel zachraňovat pojistný fond.
Sama Plzeňská banka nekomentovala svou krizi od chvíle, kdy prohrála soud. Včera jen potvrdila, že o dohodě s Akrem jedná.
"Smyslem dohody je mimo jiné záchrana peněz všech klientů banky. Uzavření dohody není možné bez souhlasu dozorčí rady banky a akcionáře," stojí v prohlášení vedení banky.
Banka čeká, až dostane rozsudek písemně. Situaci mezitím promýšlí její vlastník - Agrobanka, jež je sama v likvidaci. Z jejího názoru vyplyne, na co vedení Plzeňské banky kývne.
"Smír je jen jedna z variant. Jinak může banka jít do likvidace, konkurzu. Ani jednu z možností nemáme přesně propočítanou, budeme jednat," říká Jan Jareš z firmy HZ Praha, která je likvidátorem, a tedy i výkonným "šéfem" Agrobanky.
Do věci zasáhne Tykač
Zatím však není slyšet, co si myslí sami vlastníci Agrobanky. Lidé v čele s bývalým šéfem finanční skupiny Motoinvest Pavlem Tykačem, který stále sedí v dozorčí radě Agrobanky, určitě budou chtít do budoucnosti Plzeňské banky promluvit.
"Asi budou chtít spolurozhodovat, to není vyřešeno," říká Jareš. Soud Plzeňské bance 10. března nařídil, že musí odškodnit bývalé podílníky vytunelovaných CS fondů za to, že jako správce fondů v roce 1997 nezabránila útokům na jejich majetky a dopustila, že 1,3 miliardy korun zmizelo v zahraničí.
I s úroky se odškodné za šest let vyšplhalo na 2,1 miliardy korun. Jenže Akro, které je dnešním správcem bývalých CS fondů, ví, že tolik z Plzeňské banky nikdy nedostane. Její bilance nedosahuje ani 1,3 miliardy.
Navíc se obává, že pokud by verdikt soudu dovedl banku až do konkurzu, budou podílníci čekat na své peníze další roky.
Propočítáváme, co je výhodnější pro podílníky - zda nejistá částka v budoucnu, nebo menší nyní. A musíme akceptovat, že banka může s dohodou souhlasit, jen když jí zůstanou peníze na plné vyplacení klientů. Konkurz by znamenal další dva až tři roky čekání," popisuje jednání s Plzeňskou bankou Vít Vařeka.
Podle něho je návrh Akra výhodný i pro klienty Plzeňské banky, protože by bance zůstalo více než jejich 170 milionů vkladů.
Kdyby banka zůstala zavřená, přišla by o licenci a klienty by vyplácel Fond pojištění vkladů, dostanou jen to, na co mají nárok ze zákona - 90 procent vkladů, maximálně 790 tisíc korun.
Centrální banka by mimosoudní dohodu Akra a Plzeňské banky uvítala. "Každá varianta, která znamená, že by vkladatelé byli uspokojeni dřív než z fondu pojištění vkladů, se nám líbí," říká člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha.
