ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Obchod s vyřazeným zbožím skupuje věci, které nechtějí ani některé řetězce

  • 89
Skleničky, hrnečky, brýle, baterie, džíny, sekačky na trávu, sponky do vlasů nebo krém na ruce, to je jen zlomek toho, co každou chvíli zbude obchodním řetězcům ve skladech. O to, kam s tím, se starají specializované firmy, které přebytečné zásoby vykupují za zlomek ceny a dál prodávají. Jednu takovou buduje v Česku bývalý manažer Teska Michal Štádler se svými společníky.

„Naší vizí je neplýtvat. Vše umí vydělávat hezké peníze, ale líbí se nám, když ta věc má nějaký sociální přesah,“ popisuje Michal Štádler v kanceláři firmy D1M na okraji Prahy, která se nachází nad obřím skladem. V něm se mísí palety v různém stadiu uspořádanosti – od těch, kde je zboží na jedné hromadě, až po ty připravené pro prodej v nějakém obchodním řetězci. Do skladu se jich vejde až 600 a měsíčně se tu otočí šest až deset kamionů.

„Chtěli jsme postavit firmu, jejíž byznys bude anticyklický, takže ve chvílích krize a ekonomického propadu bude pevná v kramflecích. A také nám vadí ta obrovská nadvýroba, nadspotřeba, které jsme součástí. Vadí nám, když obchodníci likvidují kamiony plné zboží,“ popisuje Štádler, který před více než deseti lety rozjížděl v Tesku věrnostní program Clubcard a s řetězci má bohaté zkušenosti.

Se svým společníkem Martinem Fořtem, rovněž veteránem z obchodních řetězců, na počátku jezdili po Evropě a skupovali přebytečné zásoby. Někdo špatně nakoupil, neodhadl potenciál promoční akce, před níž se naveze do obchodů spousta zboží a po akci je třeba se neprodaných kusů zbavit, nebo jen špatně zboží nacenil.

Velkoobchodní firma D1M tak nakoupí za zlomek ceny třeba pět tisíc skleniček, které zbyly někomu ve Francii, a s přirážkou je prodá českému řetězci. „Je jedno, jestli jsou to mini parfémy za 49,90 Kč, brýle za 19,90 nebo boxerky Umbro, trojpack za 199 korun. Někdo jako Penny, Tesco, Globus je vezme, dá do akce a prodají je za dva tři dny,“ popisuje Štádler, jak jejich byznys funguje.

Čím se však v tomto podnikání pohybovali déle, tím více přebytků odhalovali. „Když partnerovi s několika tisíci obchodů zbude na každém krámě tady paleta, tady krabice, oni to vezmou, hodí na hromadu a řeknou: Tady to máte. A my to koupíme strašně levně,“ popisuje Štádler.

K jejich dalším „dodavatelům“ patří krachující prodejci, kteří jim za zlomek ceny prodají zbytky zboží a zásob. A protože takový mix řetězce nekoupí, začali před zhruba čtyřmi lety provozovat prodejny Vše za 50.

„Testovali jsme, jaký retailový koncept je funkční. A ukázalo se, že když se s přebytky pracuje, jsme schopni být profitabilní,“ uvádí Michal Štádler. Na nulu by se prý měli dostat právě letos. Roční tržby přitom odhaduje na 35 milionů korun.

Levno má být všude

Obchodů Vše za 50 dnes má firma D1M osm, z toho čtyři v Praze a dalších šest sedm míst je v jednání. Zhruba před rokem se prodejny přejmenovaly na Levno, aby název více odpovídal nabídce a nemátl zákazníky.

„Chceme být Žabka v nepotravinách, to znamená na každé stanici tramvaje, autobusu,“ tvrdí Štádler, jehož vizí je zastřešovat na dvě stě obchodů. Konkurence podle něj není v tuzemsku velká.

Prodejny podobného ražení pod názvem Za 10 Za 20 provozuje bývalý majitel Levných knih Jan Maivald. Ten ostatně zboží podobného ražení zařadil i do sortimentu svého někdejšího řetězce. Obdobně se profilují obchody Rodinka.

Trh je přitom v tomto oboru hodně proměnlivý. Před více než deseti lety na něm kralovaly obchody Bankrot, Vše za 39, SOS Textil nebo Hák a Hák. Společnost zastřešující tři posledně jmenované je v likvidaci na návrh finančního úřadu po dlouhých letech nečinnosti. Z center měst, často prestižních adres včetně té dole na Václavském náměstí, zmizely postupně i prodejny Bankrot, zatímco firma přešla z českých do ukrajinských rukou. Tyto obchody ale nežily primárně ze zbytků, zboží si většinou nechávaly vyrábět v Asii.

Štádler a jeho společníci se zaměřují jen na nepotravinářské zboží. Navíc takové, u nějž je možné doložit, že nejde o padělky. Koloběh je podobný jako u potravin, jenom delší.

Pokud se některé zboží neprodává, jak má, řetězec ho zlevňuje, postupně odepisuje a nakonec se ho zbaví. U potravin to funguje tak, že velké obchody mají povinnost přebytky nabízet potravinářským bankám, které je poskytují potřebným. U drogerie, oblečení či hrnečků nic takového neexistuje, takže ani není jasné, jak velká část zboží se neprodá.

Další krok je banka

Řetězce se tím, kolik věcí se jim nepodaří prodat, nechlubí, takže se nechtějí znát ani k byznysu probíhajícímu v pozadí jejich obchodování. Michal Štádler říká, že spolupracují s většinou z nich.

„U nepotravinového zboží jde vždy o doprodání zásob, ať už v klasické sezonní promoci, nebo v mimořádné akci. Pokud se to přesto nepovede, jdeme ke třetí možnosti a tou je likvidační prodej,“ uvádí Rita Gabrielová za Globus. Ten však údajně nevyužívají nijak často. Na výprodeje se podle svého vyjádření spoléhá i Lidl a Tesco, Penny a Kaufland nechtěly problematiku komentovat.

Ani výprodejovému řetězci Levno se nepodaří prodat úplně vše. Navíc část zboží, které ve velkém nakoupí, má vadu, byť zpravidla opravitelnou. I proto se firma D1M spojila s Janem Charvátem, který provozuje web Opravárna sdružující profesionální i hobby opraváře. Rozbité zboží se tak nemusí hned vyhodit.

„Zatím jsme si z Levno vzali na opravu první paletu zboží, kde byly třeba vrtačky a šicí stroje, a opravitelnost byla celkem vysoká, kolem 90 procent,“ popisuje počátky spolupráce Charvát. Z prvního „testu“ podle něj vyplývá, že opravit a znovu prodat se vyplatí spíš dražší produkty s původní cenou přes tisíc korun.

„Opravy levných výrobků, jako jsou rychlovarné konvice za pořizovací cenu kolem tři sta korun, bohužel nejsou ekonomicky udržitelné ani v naší síti Opravárna,“ dodává s tím, že spolupráci budou dál projednávat.

Plán má do budoucna Michal Štadler i pro zboží, které mu po všech možných způsobech výprodeje zůstane ve skladu. „Zaregistrovali jsme si doménu Nepotravinová banka a během roku dvou bychom chtěli věci, které jinak vyhazujeme, darovat lidem, kteří je využijí,“ vysvětluje.