Na přelomu tisíciletí se přitom šéfovi Amazonu Jeffu Bezosovi o skladu na Hané určitě ani nesnilo. Tehdy agentury i stránky amerických novin a webů, odkud jsem pro své začátečnické články čerpal inspiraci, plnily úplně jiné úvahy. A sice, jestli se firmě vůbec někdy podaří vybřednout z čím dál hlubších ztrát.
Dva tisíce lidí a roboti. V Kojetíně vzniká nové distribuční centrum Amazonu |
Její přístup byl tehdy novátorský a v lecčems inspirativní, základní problém se však nedařilo překlenout – čím víc Amazon prodal, čím větší získal tržní podíl, tím hlubší byla jeho ztráta. Už na podzim roku 1999 se analytici pozastavovali nad tím, jak investoři Bezosovi pořád věří, že „jednou“ bude ziskový, ale že na řešení profitability ještě nepřišel ten správný čas. Že teď je potřeba především růst.
Nutno dodat, že v tom nebyl tehdy jediný. Mantru „napřed růst, pak (možná) zisk“ tehdy opakovali šéfové internetových firem v celé Americe i Evropě a bublina se den za dnem jen přifukovala.
Překlopení do zisku se dlouhé řadě firem nikdy nepovedlo a bublina začala během roku 2000 splaskávat. Titulky novin a záběry kamer v televizním zpravodajství se obratem přeorientovaly na příběhy neúspěšných vizionářů, zchudlých investorů a propuštěných ředitelů. V jednu dobu to vypadalo, že se mezi nimi ocitne i Amazon.
„Jednou musí společnost ukázat, že svou pozornost upíná směrem k zisku, jinak neustálé odsouvání obratu k lepšímu investory unaví,“ prohlásil koncem roku 1999 analytik Merrill Lynch Henry Blodgett.
A v červnu 2000 publikoval ekonom Lehman Brothers Ravi Suria třaskavou zprávu o vysychajícím zdroji peněz a nedával Amazonu ani onen kodetovský „rok, maximálně dva“.
Kdo nakoupil za 6 dolarů?
„Pokud se firmě nepodaří vytáhnout dalšího finančního králíka ze svého kouzelnického klobouku, vystačí jí peníze v nejlepším případě do prvního čtvrtletí příštího roku,“ shrnul tehdy svou sedmadvacetistránkovou zprávu, která poslala akcie Amazonu během jediného dne o 19 procent dolů.
Amazon vyfasoval pokutu. Za slabou ochranu osobních údajů zaplatí miliony |
I po Suriově zdrcující kritice se však akcie Amazonu pořád prodávaly za pěkných 33 dolarů. Následující burzovní kolaps internetových firem je koncem léta 2001 poslal až pod šest dolarů za kus. Tou dobou se ale už Bezosova strategie začínala pomalu vyplácet. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2001 společnost vykázala poprvé zisk a rok 2003 byl pak prvním kompletně ziskovým rokem.
Ironií osudu to jen o pár let později byl právě chlebodárce ekonoma Surii, banka Lehman Brothers, kdo v září 2008 nezvládl „vytáhnout finančního králíka z klobouku“ a spektakulárním bankrotem strhl do hospodářské krize celou planetu. A společnost Merrill Lynch, jíž tak leželo na srdci blaho investorů, musela požádat o pomoc ministerstvo financí a její samostatná historie skončila převzetím od Bank of America.
Je otázka, jestli se někdy dozvíme, zda za tím vším skutečně byl geniální plán, nebo i velký kus štěstí, a jestli skutečně někdy v těch měsících na přelomu tisíciletí nestál Amazon krok od ještě strmějšího sešupu. Jisté je jedno – kdybych v těch měsících překlopil jeden svůj měsíční plat do jeho cenných papírů, byl bych dnes (při ceně 3 365 dolarů za akcii) multimilionář.
