Informovala o tom agentura Reuters. Vyšetřování ukázalo, že Borgen, předseda správní rady Ole Andersen a správní rada „neporušili své zákonné závazky vůči Danske Bank“. Ústav dodal, že podnikl kroky proti některým zaměstnancům. „Učinili jsme řadu opatření proti současným a bývalým zaměstnancům ... mimo jiné ve formě varování, propuštění, ztráty prémií i oznámení úřadům,“ uvádí se ve sdělení banky. Andersen prohlásil, že z funkce odstoupí, až v bance splní svou úlohu.
„Je jasné, že Danske Bank nedostála své zodpovědnosti, pokud jde o případné praní špinavých peněz v Estonsku. Já toho hluboce lituji,“ uvedl Borgen. Sdělil zároveň, že vyšetřování zahrnovalo 15 000 klientů, přes jejichž účty prošlo asi 200 miliard eur (přibližně 5,1 bilionu korun). Většina těchto transakcí je podezřelá.
„Zásadní je ta skutečnost, že banka nezjistila žádné porušení sankcí, což je vzhledem k vyšetřování ze strany amerického úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv OFAC úleva,“ uvedla makléřská a analytická společnost Jefferies.
Propad akcií
Akcie banky dnes v reakci výrazně oslabily, počáteční asi pětiprocentní propad později prohloubily skoro na osm procent. Za posledního půl roku nicméně odepisují už kolem 30 procent. Banka také snížila prognózu letošního čistého zisku na 16 až 17 miliard dánských korun (54,5 až 58 miliard korun) z dříve odhadovaných 18 až 20 miliard dánských korun.
Danske Bank již dříve přiznala nedostatky ve svém systému proti praní špinavých peněz v Estonsku. Kvůli tomu ji vyšetřují orgány činné v trestním řízení nejen v Dánsku a v Estonsku, ale i ve Spojených státech. Tam banka sice licenci nemá, ale funguje tam prostřednictvím korespondenčních bank.
Estonský úřad pro regulaci finančního sektoru (FSA) uvedl, že případ Danske Bank podtrhuje důležitost mezinárodní spolupráce regulačních úřadů a orgánů pro vymáhání práva. Ke zprávě banky se FSA vyjádří spolu se svým dánským protějškem, až materiál důkladně prostuduje.
