Chuť státu na úvěry z IPB roste

  • 1
Ve státní České konsolidační agentuře může skončit více dlužníků bývalé Investiční a Poštovní banky, než je nevyhnutelně nutné. Státní úředníci v současné době tvrdí, že i když si ČSOB některé dlužníky vybere s cílem vzít je za své, může jí stát nařídit, aby je předala konsolidační agentuře. Bude-li stát přebírat i pohledávky, které by si jinak ČSOB nechala, zbytečně se zvýší částka, kterou stát bance za převzetí pohledávek zaplatí.

Že se tak děje, potvrdil i ministr financí Jiří Rusnok. "Některé položky, které si chtěla ČSOB nechat, jsme neodsouhlasili. V usnesení vlády je to, že máme možnost nesouhlasit s něčím, s čím máme vlastní jiný záměr," uvedl ministr. "Podle mých informací je ale situace taková, že většinu toho, co si ČSOB chtěla ponechat, jsme schválili.

Podle dřívějších informací si ze zhruba 130 miliard rizikových pohledávek, o kterých se jedná, chtěla ČSOB ponechat zhruba 30 miliard. Kolik přesně jí z toho stát uznal, není známo. "Zatím jsme odpověď neobdrželi," uvedl šéf útvaru restrukturalizace ČSOB Marek Ditz.

Ministrem zmíněné usnesení přijal kabinet zhruba před měsícem a zcela zásadně změnil výklad uzavřených smluv mezi ČSOB a státem o převzetí IPB. Dosud se totiž předpokládalo, že stát může ČSOB odebrat pohledávky pouze za společnostmi, v kterých probíhá státem podporovaná restrukturalizace, jako například u Škody Plzeň či Zetoru.

Rozhodnutí kabinetu o tom, že si konsolidační agentura může vzít prakticky celých 130 miliard pohledávek, zahrnulo celý balík těchto aktiv jakoby do restrukturalizačního programu, který však není oficiálně jasně definován. U některých firem tak mohou mezi ČSOB a státem vznikat tahanice, což je i případ úvěru firmy Omnyx, která vlastní zbrojařskou firmu Omnipol.

U té chtěla ČSOB úvěr prodat firmě BAE, ale stát má zájem převést jej na konsolidační agenturu. O zájmu konsolidační agentury získat kontrolu nad úvěrem spojeným s Omnipolem prý Rusnok přesně neví. "Tuším, že Omnipol se zabývá dovozem a vývozem zbraní a může to být pro stát nějak důležité," uvedl.

Urychlený přesun pohledávek bude zřejmě překážkou pro dokončení některých rozdělaných případů, kde chtěla ČSOB situaci dlužníků řešit. Podle Ditze totiž ČSOB původně předpokládala, že na rozhodování, co si nechá a co ne, má lhůtu až do 18. června. U komplikovaných případů chtěla banka využít delší lhůty, protože během ní mohou nastat události, od nichž se odvíjí příklon k té či oné variantě.

Kromě zvýšených výdajů státu na odkup pohledávek mají vyšší přesuny aktiv na stát i další ekonomický dopad. Cena, kterou ČSOB zaplatí státu za očištění Investiční a Poštovní banky, totiž přímo souvisí s objemem úvěrů a dalších aktiv, které si z bývalé banky lva ČSOB ponechá. Podle dobře informovaných zdrojů je již v současné době zřejmé, že to bude podstatně méně než státem dříve očekávaných devět miliard.