Tlak má přispět k tomu, aby vedení státní organizace věnovalo úsilí konkrétním investičním projektům. Cílem je zároveň omezit případy, kdy Správa železnic opakovaně odsouvá slibované datum zprovoznění stavby.
„Cílem přijatých změn, které nezahrnují jen změnu kritérií hodnocení generálního ředitele, ale i KPI managementu celé organizace, je především tlak na snižování zpoždění, přípravu a realizaci investičních projektů včetně těch spojených s přípravou vysokorychlostních tratí,“ uvedl předseda Správní rady a zároveň hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.
Odměny pro železničáře: Už ne podle dochvilnosti vlaků, ale podle výstavby |
Tyto takzvané klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), které jsou běžné zejména v komerčních firmách, už ministerstvo dopravy mění u železničářů během krátké doby podruhé. První změna se uskutečnila předloni v létě. Tehdy ministr Martin Kupka změnil pravidla pro odměny správců kolejí po řadě výluk způsobených strženými trolejemi při průjezdu opravovanými úseky. Namísto hlavního kritéria, jímž bylo čerpání peněz na opravy a výstavbu bez ohledu na to, na co konkrétně se použijí, stanovil za cíl především omezení zpoždění vlaků.
Omezení zpoždění způsobené selháním infrastruktury bude mít na odměny vedení Správy železnic vliv nadále, ovšem mnohem menší. Konkrétně půjde o pět procent z celkového balíku peněz určených na odměny.
Dvojnásobek peněz půjde na výplatní pásky generálnímu řediteli Jiřímu Svobodovi a dalším v případě, že se podaří snížit počet takzvaných pomalých jízd, tedy případů, kdy vlaky úsekem projíždějí omezenou rychlostí kvůli tomu, že infrastruktura by rychlejší tempo nemusela vydržet. Nejznámějším takovým místem je v současnosti železniční most v Praze na Výtoni, kde je rychlost omezena ze 40 kilometrů v hodině na polovinu a na němž se od loňského prosince nesmějí kvůli jeho stavu dva vlaky míjet.
Odměny šéfa železnic budou závislé na zvládání výluk a délce zpoždění |
Zbytek pravidel se týká přípravy a výstavby důležitých železničních staveb. Pokud jde o projekt vysokorychlostních tratí, jediným letošním milníkem je dokončení studie, která má posoudit vhodnost výstavby úseku rychlotrati označovaného jako VRT Morava z Přerova do Ostravy ve spolupráci se soukromým kapitálem. V oblasti běžných tratí je důležitých projektů na příští rok podstatně více.
V první řadě stojí projekty, které je nutné během letoška dokončit. Kromě Branického mostu nebo železničního uzlu v Pardubicích je to třeba stavba nového vlakového zabezpečovače ETCS mezi Prahou a Kolínem.
Další skupinou staveb jsou ty, které by Správa železnic měla během letošního roku zahájit. Jde například o modernizaci trati z brněnských Židenic do Černovic nebo modernizaci dvou významných pražských nádraží – smíchovského a Masarykova.
Rekonstrukce Masarykova nádraží vyjde na 3,4 miliardy, hotovo má být za tři roky |
Druhou zmiňovanou položku si železničáři z úkolníčku budou moci škrtnout už tento týden, a to ve čtvrtek 11. ledna. Právě milníky v podobě předání staveniště považuje ministerstvo dopravy za nejspravedlivější. Na rozdíl od výběrových řízení nebo dokončení stavby jde totiž o důkaz dobře odvedené práce, na kterou kromě lidí ze Správy železnic má vliv jen minimum dalších okolností.
V jiných případech zaměstnanci nemohou výsledek přímo ovlivnit. Například při zadávání zakázek může harmonogram významně prodloužit to, že se neúspěšní uchazeči budou odvolávat.
Důležitá část odměn rovněž bude závislá na tom, jak dokáže Správa železnic komunikovat. A to ať už se železničními dopravci, nebo s cestujícími. Laickou i odbornou veřejnost má Správa železnic informovat o „výkonech na síti i stavu plnění jízdního řádu“.
Ve styku s veřejností má být ale i prostřednictvím méně formálních kanálů. Odměny pro odbor komunikace se vážou například na efektivní zvýšení počtu odběratelů na Instagramu o pět procent a na TikToku o deset procent, obojí oproti loňskému roku. Dalším požadavkem správní rady je spuštění komunikace na platformě Threads, která je konkurentem sociální sítě X, dříve Twitter.
