Může za to velké zpoždění, které stavba nabrala kvůli problémům se sesuvem půdy a soudními spory s ekologickými aktivisty. Stavba tak několik let stála, za což si stavební firmy na dálnici začaly účtovat způsobené náklady.
Nedokončený problémový úsek dálnice D8
Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Jana Kroupy není ještě známo konečné číslo, o kolik celková cena stoupne, navýšení by se mělo vejít pod dvacet procent. Vícepráce dosáhly zatím hodnoty 2,44 miliardy koruny, ale současně se zhruba miliarda zatím odečetla na takzvaných méněpracích.
„Stavební firmy zkoušely vykázat ledacos, něco jsme uznat opravdu nemohli. Jde o výdaje, které měly se zastavením stavby, vše musí dokladovat. Je jasné, že některé věci budeme muset platit, jakmile je doloží, například pojištění či bankovní záruky,“ řekl Kroupa.
Prosincový termín je reálný, tvrdí Kroupa
Stavba D8 nabrala velké zpoždění, Nejvyšší kontrolní úřad ve své nedávné zprávě upozornil, že podle původních plánů po ní měli řidiči jezdit už patnáct let. Podle posudku ČVUT každý rok, kdy dálnice není v provozu, znamená celospolečenskou ztrátu ve výši 680 milionů korun.
Podle Kroupy je prosincový termín otevření reálný. „Je to naprosto reálný termín, většina dálnice je hotová, budou probíhat ještě zkoušky v tunelech. Ale nevidím důvod, proč bychom neměli do Vánoc otevřít, možný je i dřívější termín,“ dodal.
D8 je specifickým případem i kvůli tomu, že na ní několik let práce prakticky stály, i když byly některé úseky v podstatě hotové. „Záruka běží od převzetí díla, k němu zatím nedošlo. Navíc si nemyslím, že by vozovce nějak zásadně vadilo, že se po ní pět let nejezdí,“ tvrdí Kroupa.
Prohlídka rozestavěného úseku dálnice D8, 3. září:
3. září 2016 |
