Místní úřady proto část víkendu držely nejvyšší stupeň varování před erupcí a upozornily letecké společnosti, že je možné očekávat silné znečištění ovzduší sopečným popelem. Ostrovní úřady preventivně vyhlásily bezletovou zónu kolem místa případné erupce, během neděle ji však zrušily.
Island zasáhla dvě zemětřesení |
Letecké firmy nyní čekají, zda sopka vybuchne, a přemýšlejí o tom, jak moc by v takovém případě mohla ovlivnit jejich byznys.
Výbuch vulkánu Eyjafjallajökull v roce 2010 totiž zasáhl letecké dopravce a na ně navázané cestovní kanceláře velmi citelně.
Sopečný mrak se roztáhl nad Evropu a hrozba popela, který by mohl zanést motory letadel, zastavila letecký provoz na šest dní, omezeny byly i transatlantické spoje. Omezující opatření se dotkla více než 300 letišť – zrušeno bylo na 100 tisíc letů a celkově bylo postiženo přes deset milionů cestujících. Škody vyvolané erupcí islandské sopky dosáhly podle agentury Reuters 1,7 miliardy dolarů, v přepočtu téměř 36 miliard korun.
Třeba tuzemský dopravce Travel Service tehdy přicházel kvůli zastaveným letům denně o 12 až 15 milionů korun. Pokud by Bárdarbunga vybuchla a její erupce by měla podobně ničivý dopad jako Eyjafjallajökull, měl by nyní dopravce kvůli končícím dovoleným ztráty ještě vyšší. „Pro nás nyní probíhá v Evropě hlavní sezona. Během ní naše společnost spolu s dceřinými firmami operuje až 140 letů denně, což je určitě více než v dubnu,“ řekla MF DNES mluvčí Travel Servicu Vlaďka Dufková.
Dnes by však dopravci už takové ztráty neutrpěli. Ačkoliv letní sezona je ve své poslední třetině a oproti dubnu je pohyb letounů v evropském vzdušném prostoru vyšší, Evropa je na podobnou situaci připravena lépe než před čtyřmi lety. „Případné dopady na leteckou dopravu by tentokrát nebyly tak výrazné. Určitě by nedošlo k tak masivnímu uzavírání vzdušných prostorů jako před čtyřmi lety,“ uvedl mluvčí Řízení letového provozu ČR Richard Klíma. Podle něj nelze předpovídat, co sopka udělá ani jaký druh prachu by vychrlila, ale proti roku 2010 jsou nyní na evropské úrovni hlavně prostřednictvím Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) vyvinuty postupy, které by se uměly se vzniklou situací efektivněji a rychleji vyrovnat.
Na různých kontinentech existují ústředí, která pozorují dění ve vzdušném prostoru a vydávají k jeho dalšímu vývoji předpovědní mapy. „Podle druhu a koncentrace sopečného popela ve vzdušném prostoru by se přijímala konkrétní opatření. Letové prostory v Evropě by tak byly flexibilně měněny a dopady by byly mnohem nižší,“ vysvětlil Klíma.
