Po letech hladovění dochází k přesně opačné situaci: přejídání stavebních firem. Firmy si už pečlivě vybírají, do jaké soutěže půjdou. V praxi tak dochází k paradoxním situacím, že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) nemůže najít na některé zakázky firmu, která by požadované práce provedla.
Za poslední tři měsíce musela SŽDC zrušit tři zakázky. „Nepřišla ani jedna nabídka,“ vysvětlil mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Šlo o zakázky v řádu milionů až desítek milionů korun – například rekonstrukci mostu na trati mezi Brnem a Českou Třebovou, opravu výhybek v Nymburku nebo rekonstrukci přejezdů na trati z Chlumce nad Cidlinou do Trutnova.
Podle některých stavebních firem je ale za nepodáním nabídky nikoliv přetlak práce, ale nedostatečná příprava zakázek.
„Opravdu neznám žádnou zakázku na SŽDC, která by byla rušena proto, že firmy mají již tolik práce, že se takové soutěže nechtějí zúčastnit. V množství vypisovaných zakázek je jako šafránu těch, které jsou připraveny dobře, velmi často je tomu naopak,“ říká Ondřej Novák, šéf Strabag Rail. Podle něj například u zakázky v Nymburku měla SŽDC nesmyslně nízkou představu o ceně.
„Projektant odevzdá projekt a stanoví předpokládanou cenu. Zadavatel z ní srazí bez jakéhokoliv objektivního důvodu třicet, ale i víc procent a stavbu vypíše,“ popisuje situaci Novák. Podle něj navíc dochází k nastavení nesmyslně krátkého času na výluky, které nejsou splnitelné.
SŽDC má letos prostavět přes 40 miliard, částečně jde o zakázky vypsané a uzavřené v posledních letech, ale část z nich je úplně nová a ještě se soutěží.
V souvislosti s nárůstem počtu zakázek se mění i jiný údaj: průměrný počet soutěžících. Například v zakázkách SŽDC od února do konce dubna letošního roku soutěžilo v průměru 2,8 firem. Dlouhodobě přitom platí, že větší počet soutěžících dokáže stlačit výslednou cenu. Nyní se ale u většiny zakázek vysoutěžená cena velmi blíží odhadované.
| Firma | Objem v milionech Kč |
|---|---|
| Strabag Rail | 4097 |
| AŽD Praha | 3253,8 |
| Skanska | 3208,9 |
| OHL | 1810 |
| Metrostav | 1629 |
| Elektrizace železnic | 1533 |
| Chládek a Tintěra Litoměřice + Havlíčkův Brod | 1342,8 |
| Chládek a Tintěra Pardubice + Hroší stavby Morava | 1068 |
| Sudop Group | 849,9 |
| Eurovia | 784 |
| Sežev-Reko + Sežev Facility | 679 |
| Starmon | 575 |
| GJW | 571 |
| Signabau | 528 |
| EDIKT | 508 |
| Zdroj: SŽDC. Objem přidělených zakázek Správou železniční dopravní cesty od 1. ledna 2014 do 30. dubna 2015. V případě zakázky pro sdružení více firem je započítána celková částka vedoucímu účastníku sdružení. | |
Podle analýzy dat o zakázkách za posledních 16 měsíců, které má iDNES.cz k dispozici od SŽDC na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, zadala státní organizace od ledna 2014 do konce letošního dubna zakázky za více než 32 miliard korun.
Přes šedesát procent z této sumy končí u desítky největších firem. Nejvíce zakázek získal Strabag Rail, což je někdejší Viamont DSP patřící v minulosti Aleši Řebíčkovi. Následovaný je těsně AŽD Praha a Skanskou. Podíl AŽD bude ale ve skutečnosti ještě vyšší, stejně jako u OHL ŽS. Jsou totiž současně dodavateli zařízení pro další firmy v jiných zakázkách pro SŽDC.
AŽD Praha je v současnosti takřka monopolním dodavatelem zabezpečovacích zařízení pro českou železnici, pod OHL ŽS patří monopolní výrobce betonových pražců ŽPSV Uherský Ostroh.
Na rozdíl například od silničních staveb nepůsobí na železnici tolik firem, podmínky pro vstup do byznysu s železničním stavitelstvím jsou těžší, než na silnici. Firmy působící na železnici díky více zakázkám postupně navyšují počty zaměstnanců.
„V současné době zvětšené nabídky železničních projektů posilujeme řady našich zaměstnanců především na technických pozicích. Investice se řídí střednědobým plánem, strojový park obnovujeme průběžně, tudíž větší investice v této chvíli nepředpokládáme,“ řekla mluvčí Eurovie Iveta Štočková.
Díky dostatku práce si firmy mohou soutěže, do kterých jdou, lépe vybírat. „Velikost zakázky z našeho pohledu nehraje roli. Zakázky důkladně vybíráme, především dle lokality, charakteru prací a možnosti využití vlastních kapacit,“ říká Lucie Laňková.
