Po letech debat a příprav by se z ŘSD měl stát postupně státní podnik, později akciová společnost, která bude získávat peníze právě z mýta a dálničních známek. V tom je hlavní problém – ŘSD dosud není plátcem DPH, jako státní podnik bude, a tak se nově k ceně dálniční známky bude započítávat i dvacetiprocentní daň. Při dnešní ceně ročních známek to znamená zdražení z
1 500 korun na 1 800 korun.
Stát dosud za známky vybírá 3,8 miliardy korun ročně. Pokud by bylo osmdesát procent kupujících neplátci DPH, stát by si na výběru daně polepšil o 600 milionů korun. "Nelze však vyloučit ani scénář, kdy by došlo ke snížení nominální ceny známky tak, aby celkové navýšení bylo menší než 21 procent oproti dnešní ceně," řekl Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
O přeměně ŘSD se mluví několik let, teprve teď je na stole první oficiální plán, který má jít do vlády. Podle navrhovatelů je totiž současný způsob organizace každoročně závislý výhradně na státním rozpočtu, což neumožňuje lepší hospodaření s penězi.
ŘSD může uspořit stamiliony
Návrh počítá s tím, že se založí nový státní podnik, do kterého se budou jednotlivé činnosti ŘSD přesouvat postupně. Nejprve má přejít do nové firmy provoz a údržba. ŘSD si od změny právní formy slibuje například i úspory obřích faktur za externí služby. Dosud totiž jako příspěvková organizace nemůže vyplácet lidem takové mzdy, kolik je v oboru v soukromé sféře běžné.
Kvůli tomu musí zadávat například téměř veškeré právní služby draze k soukromníkům. Pokud bude fungovat jako komerční firma, mohou správci dálnic přilákat nové zaměstnance na vyšší platy.
Jen loni například ŘSD za služby externím firmám utratilo přes půl miliardy korun. "Výše úspor se může jen v oblasti nákladů na outsourcing pohybovat při konzervativním přístupu na úrovni 100 až 200 milionů korun ročně," píše ministerstvo v návrhu. Náklady na transformaci nemají přesáhnout sto milionů korun, půjde hlavně o peníze za poradenství. Nový podnik by měl už kompletně mít příjmy z dálničních známek a mýta, dosud tyto peníze protékají přes Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).
"Došlo by ke stejné situaci jako na železnici, kdy si poplatky vybírá přímo Správa železniční dopravní cesty," dodal šéf SFDI Tomáš Čoček. ŘSD ve stávající podobě úplně nezanikne, zůstanou mu na starosti silnice I. třídy, které nejsou zpoplatněné mýtem. Stát si totiž rozdělením na dálnice a ostatní silnice vylepší i ukazatel svého dluhu. Protože mýto a známky vynesou více než padesát procent nákladů na údržbu a provoz, nebudou se závazky ŘSD zahrnovat do státního dluhu.
Česko jde cestou Rakouska a Slovenska
Kdyby měl podnik na starost i silnice I. třídy, už by se závazky do dluhu dál započítávaly. Nový podnik si tak bude moci lépe půjčit peníze na stavbu nových silnic. "Původní" ŘSD bude mít na starost síť 5 800 kilometrů silnic I. třídy a veškerou agendu s nimi spojenou. Na ŘSD dojde k částečnému propouštění, přesná čísla však nejsou zatím jasná.
Celkem by však počet lidí ve službách státu zabývajících se silnicemi měl stoupnout nahrazením externích firem. Nový státní podnik by mělo ministerstvo dopravy založit po schválení vládou už na začátku příštího roku. Inspirací pro přeměnu ŘSD je příklad Rakouska a Slovenska, kde dálnice spadají rovněž pod státní akciové společnosti.
