Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Největší lodní dopravce volá o pomoc. Maersk žádá vojenský zásah proti pirátům

  • 134
Dánská společnost Maersk volá po nasazení armády proti pirátům, kteří řádí zejména v Guinejském zálivu u západního pobřeží Afriky. Největší provozovatel nákladních lodí na světě tak reaguje na rekordní počet útoků, který loni vzrostl o pětinu. Pirátství dopravcům zvedá náklady, jelikož musí investovat do ozbrojené stráže či drahého pojištění.

„V dnešní době je nepřijatelné, aby námořníci nemohli dělat svou práci kvůli pirátství,” citovala agentura Bloomberg Aslaka Rosse, šéfa námořních standardů společnosti Maersk. Ross zdůraznil, že lodní doprava je v oblasti Guinejského zálivu nezbytnou součástí tamních dodavatelských řetězců. „Riziko dosáhlo úrovně, kdy je potřeba nasadit efektivní vojenskou kapacitu,” říká.

Piráti v západní Africe expandují, ohrožují posádky i přeplněné sklady ropy

V loňském roce došlo na moři k 195 pirátským útokům, vyplývá z dat centra pro hlášení pirátství pod Mezinárodním námořním úřadem IMB (International Maritime Bureau). To je o pětinu víc než v roce 2019, přičemž k většině incidentů došlo právě u západního břehu Afriky. Piráti v roce 2020 unesli 135 námořníků, 95 procent z nich v Guinejském zálivu.

To zvedá cenu pojištění pro dopravce operující v této oblasti. Někteří z nich navíc museli přistoupit k najímání doprovodných lodí, jejichž posádky tvoří ozbrojené námořní síly.

Somálské řešení

Guinejským zálivem ročně propluje přes 20 tisíc plavidel, prochází ním například hlavní dopravní tepna sloužící k vývozu surové africké ropy a dovozu paliv. Zástupci 25 afrických zemí se v roce 2013 zavázali proti pirátům zakročit, když v kamerunském Yaoundé podepsali společnou dohodu (známá jako Yaoundé Code of Conduct).

Pro signatáře však není právně závazná, boj s piráty tak závisí na dobré vůli chudých afrických států. V praxi to ve většině případů znamená, že si pouze pobřežní země chrání každá své teritoriální vody. Problém leží zejména na bedrech Nigérie, která je největším producentem ropy v Africe. Tamní vláda chce letos své námořnictvo posílit vrtulníky, drony a vysokorychlostními čluny za téměř 200 milionů dolarů.

Delší než Eiffelova věž. V Evropě přistála největší nákladní loď na světě

Mnozí dopravci by však ocenili spíše mezinárodní úsilí, podobně jako tomu bylo v somálských vodách, kde začátkem 21. století operovalo nejvíc pirátů na světě. Vojenské námořnictvo Evropské unie, USA a dalších států NATO, které eskortovalo plavidla přes Suezský průplav, však dokázalo dostat problém pod kontrolu. V loňském roce nedošlo u somálských břehů k žádnému pirátskému incidentu.

Jakob Larsen, šéf bezpečnostní sekce v největší asociaci lodních dopravců BIMCO (Baltic and International Maritime Council), však nepovažuje somálský scénář u západního břehu Afriky za pravděpodobný. Tamní námořní trasy totiž nejsou tak důležité, jako ty na východě. „Ochota mezinárodního společenství řešit bezpečnostní problémy Nigérie je malá,” uvedl pro agenturu Bloomberg.