Každý den nastoupí do jednoho z patnácti set jasně zelených autobusů průměrně přes sto tisíc cestujících, kteří se vydávají do destinací, jako jsou Berlín, Vídeň, Amsterdam, Kyjev, Lisabon nebo Kodaň.
S podporou soukromých kapitálových společností General Atlantic a Silver Lake Management rozšířila společnost v březnu své portfolio o vlak do Německa a experimentuje s dálkovými elektrickými autobusy. Kvůli eskalujícím ambicím změnila dokonce společnost v roce 2016 svůj název na FlixMobility. V Česku působí od roku 2015.
„Nevyhráli jsme proto, že máme hodně peněz a jsme vždy nejlevnější, ale proto, že jsme se zaměřili na zákazníka, značku a technologii,“ sdělil generální ředitel a jeden ze tří zakladatelů André Schwämmlein agentuře Bloomberg.
Tím měl na mysli to, že společnost Flix zůstala mimo špinavé a kapitálově náročné podnikání, jehož doménou je vlastnit a provozovat autobusy, a místo toho přijala podobný model jako společnost Uber Technologies. Společnost ponechává operativu na přibližně třech stovkách partnerů – převážně malých, rodinných společností, které získávají tři čtvrtiny příjmů z jízdenek. To společnosti Flix umožní soustředit se na plánování, zákaznický servis a prodej jízdenek online.
„Je to marketingový stroj,“ říká výkonný ředitel společnosti Autobus Oberbayern Nico Schoenecker, který spolu s dalšími kolegy jezdí pod značkou FlixBus. Stejně jako všichni ostatní ve vozovém parku Flix jsou i autobusy těchto dopravců vybaveny wi-fi, elektrickými zásuvkami a sedačkami, které se dají nastavit tak, aby pasažéři měli více prostoru. Předtím, než se spojil s FlixBusem, působil Autobus Oberbayern na trase mezi Mnichovem a Prahou. Od chvíle, kdy došlo ke spojení, se počet zákazníků linky zvýšil více než šestkrát. „Jsou blíž k zákazníkovi než tradiční autobusové společnosti,“ vysvětluje příčinu Schoenecker.
Vstup do Česka provázela kritika
Schwämmlein a jeho partneři se snaží replikovat svůj model také v USA a plánují letos v létě na jihozápadě Ameriky spojit města jako Los Angeles, Las Vegas nebo Phoenix.
FlixBus je přesvědčen, že svůj úspěch z Evropy může přenést do Spojených států. Dokonce se mu podařilo dosáhnout v minulém roce zisku i v místech, kde existují dostatečné alternativy k autobusu – rozsáhlá vlaková síť a spousta levných letů.
Jak ale ukázal příklad Česka, vstup na nový trh mohou provázet neočekávané komplikace. FlixBus vtrhl na český trh loni s nabídkou plovoucích cen, díky kterým se občas dostala níže než konkurence. Dopravce však zavalila vlna kritiky ze strany zákazníků, kteří si stěžovali na velká zpoždění autobusů a nedostatečnou komunikaci společnosti s klienty (více v článku Cestující kritizují FlixBus: jezdí pozdě a špatně komunikuje).
FlixBus se nízkými cenami snažil narušit dominantní postavení RegioJetu Radima Jančury, nabízel například jízdenky za symbolickou jednu korunu, pokud si zákazník pořídil aplikaci dopravce. RegioJet zase nabízel v podzimní akci „dvě jízdenky za cenu jedné“ (více v článku). Jak dopravci obstáli, zjišťovali reportéři iDNES.cz (viz TEST: Žlutí proti zeleným. Je lepší RegioJet, nebo FlixBus?)
