Za rok 2022 nákladní automobily v ČR převezly podle dat ministerstva dopravy 473 milionů tun nákladu, což bylo meziročně o zhruba 27 milionů tun méně. Nejvíc ubylo vnitrostátní přepravy. Úbytek pokračoval i v prvním čtvrtletí letošního roku.
Vnitrostátně nákladní auta přepravila 421 milionů tun, což je asi o 29 milionů tun méně než předchozí rok. V prvním čtvrtletí letošního roku nákladní automobily převezly podle ministerstva 95,2 milionu tun nákladu, meziročně o 13 procent méně.
„Doprava je jedním z prvních indikátorů trendů v ekonomice. Před poklesem klesají objednávky, výrobci a obchodníci se nezásobují, a tak dále. Naopak před růstem se ekonomika na něj musí připravit, dopravit materiál, pak dodat zboží a pak se teprve čísla z výroby a prodeje projeví v HDP,“ řekl generální tajemník Česmad Vojtěch Hromíř.
Uvedl, že Česmad sbírá data od svých členů a sestavuje vlastní indikátor silniční dopravy, takzvaný barometr nákladní dopravy. „Bohužel přesně popisuje, že první poklesy zaznamenali dopravci už na konci 2022, byť jim ještě nezničily výsledky celého roku,“ řekl Hromíř.
Za letošní první pololetí jsou ale podle něj zakázky v některých odvětvích asi o 15 až 20 procent nižší. Dodal, že výpadky jsou třeba ve stavebních materiálech, kde se zřejmě projevuje omezení bytové výstavby, zatímco v automotive tolik ne.
Přepravce ničí rychle rostoucí ceny paliv, říká Hromíř z ČESMAD |
„Letošní první čtvrtletí u vnitrostátní dopravy potvrzuje poklesy z konce loňského roku a menší výkony už jsou i u mezinárodní dopravy, například v exportu zboží,“ uvedl Hromíř. Přepravní výkon v exportu za první tři měsíce letos klesl proti loňsku o zhruba deset procent.
Podle Česmadu v posledních měsících kvůli špatné situaci na trhu některé menší firmy končí s podnikáním. Podle sdružení to souvisí právě se sníženou poptávkou a tlakem na ceny.
„A kombinuje se to zřejmě i s faktem, že jsme 33 let po začátku svobodného podnikání a mnoho majitelů nemá komu firmu předat či kvůli vyššímu věku ukončuje svou činnost,“ uvedl Hromíř. Noví dopravci se podle něj do oboru nehrnou. Dodal, že Česmad pozoruje mírný trend, kdy posilují střední a větší firmy, které za covidu-19 omezovaly své vozové parky.
Na fungování silniční nákladní dopravy má podle Hromíře velký vliv také rostoucí cena nafty. Od začátku srpna podle údajů společnosti CCS zdražila o přibližně čtyři koruny.
„Skoková změna ceny je komplikací. A nepříjemné je, že to přichází v době poklesu zakázek, což vyvolává tlak na cenu. Také jsme se dostali na ceny nafty vyšší o 3,50 korun za litr než mají Poláci, kteří mají v oboru největší sílu. Naopak silná koruna drží zatím naši cenu nafty pod úrovní ostatních nejbližších sousedů,“ dodal Hromíř.
