Zvláště když klient často chodí na pobočku a neřídí peníze přes telefon či internet.
| VELKÁ GRAFIKA: KOLIK STOJÍ BANKY PRŮMĚRNÉHO KLIENTA |
Zůstane-li klient jen u základních služeb a učiní každý měsíc málo transakcí, nedostane se ani v nejlevnější bance pod stokorunu měsíčně.
Vyplývá to z čerstvého průzkumu agentury Scott & Rose, která pro banky sleduje vývoj ceníků a vyčíslila aktuální náklady klientů s různými účty českých bank podle obvyklého chování českého bankovního klienta.
Banky zvedají poplatky dál...
Za vedení účtu, výpis, tři výběry z bankomatu, tři převody a další obvyklou sestavu úkonů zaplatí průměrný klient od 123 korun v Poštovní spořitelně až po 420 korun v Citibank.
Roste počet zaměstnanců, kteří jsou odměňováni nejen penězi, ale také určitým pohodlím. Stravenky, či týden dovolené? Kde je dostanete?
Nákupy tašek a batohů do školy, penálů, tužek, pastelek či přezůvek jsou v plném proudu. Vyplatí se kupovat ve slevách či v tržnicích? Co hrozí?
Od loňského roku, kdy se podobný průzkum konal poprvé, banky upravily ceníky a celkově podražily. "Loni jsme se pohybovali od 106 do 310 korun," uvádí spoluautor průzkumu Michal Mošnička ze Scott & Rose.
Podle nedávného mezinárodního srovnání poplatků od společnosti BCG vycházejí české banky dráž než banky v okolí a u základních služeb se blíží cenové úrovni v Německu či Rakousku.
Čeští bankéři to vysvětlují tím, že na Západě lidé nechávají vydělat svým bankám víc díky zájmu o složitější a dražší produkty. To může nastat i v Česku, za sjednání hypotéky se běžně platí procento z půjčky, ale proces je podle bank teprve na začátku.
"Pokles poplatků by mohl nastat, až se změní struktura služeb," uvádí šéf drobného bankovnictví v ČSOB Ivan Čopák. "Je to jako s počítači. Dříve se také prodávaly draze, ale dnes už si firmy nechávají platit spíš za poradenství a hardware tolik nestojí," dodává Čopák.
Výsledky bank ukazují, že i ze základních poplatků dokážou dobře žít. Drobní klienti jsou dnes pro banky hlavním zdrojem příjmů, ať už na poplatcích, nebo na úrocích z úvěrů.
Česká spořitelna minulý týden oznámila, že za první pololetí vybrala na poplatcích a provizích přes čtyři miliardy korun, o desetinu více než loni. Na jaře spořitelna zvedla některé významné položky v základním sazebníku, například široce rozšířený balíček Výhodný program podražil z 35 na 45 korun.
Po spořitelně, kterou podle Mošničky už nelze řadit mezi levné banky, zdražovala také Komerční banka a ČSOB, v květnu svůj sazebník upravila také GE Capital.
... a Češi to tolerují
Protože změna banky stále obnáší velké papírování na mnoha frontách, ani vidina možných úspor klienty příliš nevede ke změně banky. Ústavy se proto ani nepouštějí do žádné krvavé cenové války.
"Na letošek žádné další změny nechystáme, směrem dolů, ani nahoru," prohlásil Martin Škopek z představenstva spořitelny. Nynější politika přitom bankám úspěšně vychází a jejich majitelé sázejí na to, že Češi budou dál bankám ochotně platit.
Když spořitelna a mateřská Erste v Rakousku před týdnem oznámily růst zisků, brokeři velké investiční banky Lehman Brothers zvedli prognózu kurzu akcií Erste z 30 na 33 euro s tím, že je vidí jako "atraktivní vzhledem k růstovému potenciálu ve střední Evropě."
reklama
