Brusel nabízí východním zemí snížené dotace a tvrdí, že český venkov nemůže na vstupu do unie prodělat. Domácí politici i zemědělci však tyto výpočty považují za zavádějící a dosavadní návrhy nadále odmítají jako diskriminační.
"Modelování, které provedla Evropská komise, považujeme za zjednodušené," prohlásil včera ministr zemědělství Jan Fencl a odmítl tím argumenty z čerstvé studie Evropské komise. Ta obhajuje svou nabídku, podle níž by kandidátské země měly nárok jen na čtvrtinové přímé dotace oproti těm, které obvykle dostávají členské země.
"I bez přímých dotací by příjmy českých zemědělců vzrostly uvnitř EU o 60 procent," trval včera na svém na společné tiskové konferenci s Fenclem velvyslanec Evropské komise v Česku Ramiro Cibrian.
Přímé dotace jsou peníze, které zemědělci uvnitř EU dostávají ke každému kusu chovaného dobytka či kilogramu sklizených plodin, ovšem jen do určité výše produkce.
Čtvrtinové dotace pro Čechy Fencl odmítá. Původně chtěl sto procent, ale nyní je ochoten slevit do té míry, o kolik mají čeští farmáři levnější vstupy (mzdy, půdu či energii). Tato čísla nyní Fenclovi lidé počítají.
Druhé téma, u něhož jsou čeští vyjednavači s návrhem Bruselu nespokojeni, jsou nabízené produkční kvóty. Ty stanoví, na jak velké množství produkce může země dostat dotace.
Fencl chce příděl zvětšit (hlavně u mléka, krav a ovcí), protože unie podle něj nesprávně vycházela z produkce ve druhé polovině 90. let, kdy domácí zemědělství prožívalo největší krizi. I když zemědělství hraje v české ekonomice nižší váhu než třeba v Polsku, čeští politici jsou si vědomi citlivosti, s jakou veřejnost debatu sleduje.
Pocit nefér zacházení s venkovem by podle nich mohl zviklat podporu pro vstup do EU. Nízko nastavené kvóty již pronikly i do předvolební kampaně. "Pamatujte si tato čísla. V roce 1989 jsme měli 240 tisíc ovcí, teď máme 120 tisíc, po vstupu žádáme 130 tisíc. A jak zní návrh Bruselu? Padesát šest tisíc," četl minulý týden Václav Klaus na volebním mítinku ODS z materiálů Agrární komory.
Celou debatu ztěžuje i situace uvnitř Evropské unie, kde bez ohledu na rozšíření roste napětí ohledně dalšího fungování zemědělství. Část unie (Německo, Británie, Švédsko či Dánsko) tlačí na reformu dnešních poměrů a přinejmenším do podzimních voleb v Německu bude jednotný názor evropské patnáctky těžké hledat.
"Nynější členové EU stěží najdou společnou pozici, a kandidátům tak zbude pouze malý vyjednávací prostor," míní Barbara Böttcherová, expertka na EU, z německé Deutsche Bank. Rozšíření EU se tak podle ní neuskuteční v plánovaném roce 2004, ale až o rok později.
