Analýza ministerstva financí zpracovaná ještě za ministra Pavla Mertlíka dokonce uvádí, že ve skutečnosti lze získat pouhých deset až patnáct procent z dlužné částky.
Jak tedy chce vláda nyní zlepšit vybírání daní? "Princip, jak to udělat, nespočívá v žádných změnách zákonů. Je založen pouze na velmi razantní změně práce finančních úřadů a částečně i celních úřadů," sdělil Zeman.
Na řadu podle premiéra přijdou exekuce majetku. Případy, kdy neplatiči přijedou na finanční úřad v drahém autě anic se neděje, musí skončit, uvedl.
Stát chce také častěji posílat dlužníky z řad firem do konkursu. "Máme ekonomické oživení, a tím i volnější ruce na bankroty. Nemusíme se už tolik bát případné nezaměstnanosti," řekl Zeman.
Ministerstvo financí už má hotovou pracovní verzi plánu, jak přitvrdit při vybírání daní. "Ze strategických důvodů ho však zveřejňovat nebudeme," uvedl mluvčí úřadu Libor Vacek.
Prvním místem, kde se tvrdší postup projevil, je ministerstvo financí. V úterý byl odvolán náměstek ministra Pavel Dvořák, který měl na starosti právě správu daní. "Byl to první krok nového ministra financí a já ho považuji za správný," pochvaloval si Miloš Zeman, který počítá i s dalšími personálními výměnami.
"Důležitá bude důslednost a motivace pracovníků finančních úřadů," řekl ministr financí Jiří Rusnok.
Z nedoplatků daní lze dobýt zlomek
Hon na neplatiče daní, který chystá vláda Miloše Zemana, může s největší pravděpodobností přinést státu maximálně deset až patnáct miliard korun z více než stovky miliard, jež jí podnikatelé dluží.
K tomuto číslu dospěla nedávná analýza ministerstva financí. "Domníváme se proto, že představa náhlého razantního snížení daňových nedoplatků není reálná," uvedl mluvčí úřadu Libor Vacek.
Reálné je podle něj nicméně zastavení dalšího nárůstu nedoplatků. Zatímco v minulých letech se s výjimkou jednoho roku zvyšovaly meziročně o 20 až 25 procent, meziroční nárůst v prvních letošních měsících je již jen jedno až dvě procenta. "Daňová kázeň i činnost úřadů se výrazně zlepšila," dodal Vacek.
Premiér Miloš Zeman nicméně připustil, že ministr financí má zadání, na kolik by měl nedoplatky snížit. "Toto zadání existuje, ale já číslo neřeknu, protože se o tom ještě bude diskutovat při přípravě státního rozpočtu na příští rok," řekl.
Důvodem, proč se staré nedoplatky zřejmě příliš nesníží, je po- dle závěrů analýzy také fakt, že více než polovinu tvoří dluhy na jednotlivých daních s objemem nad 10 milionů korun a ty se vymáhají vůbec nejhůře. Ministerstvo navíc odhaduje, že 55 procent z nich je absolutně nedobytných, protože firmy už například vůbec neexistují. Naopak, největší úspěchy ve vymáhání pohledávek úřady evidují u takzvaných "malých ryb", které dluží daň do jednoho milionu korun.
"Zatím nevím o tom, že by se na tomto klasickém faktu, že se nepostihují velké ryby, něco změnilo. Skutečností ale je, že něco se začalo dít alespoň v otázkách postihování kriminality velkých dlužníků," soudí prezident hospodářské komory Zdeněk Somr. Stát by se měl podle něj také zamyslet nad svými finančními úředníky, kteří často podnikatelům zcela neoprávněně zadržují vratky daně z přidané hodnoty, aniž jsou za to jakkoliv postiženi.
Finanční úřady zatím tvrdí, že žádné přesné pokyny, co mají zlepšit a jak, zatím od ministerstva nemají. "Čekáme ale, že nějaké jednání bude," uvedl Karel Dvořák z Finančního ředitelství v Praze, které vybírá polovinu veškerých daní v zemi a za posledních osm let eviduje celkem nedoplatky za 28,5 miliardy korun. Podle Dvořáka určitě existují rezervy ve způsobech vymáhání daní, jako jsou exekuce pohledávek nebo majetku firem. "Na druhou stranu je ale problém, že v řadě firem v momentě, kdy tam přijdeme my, už není co zabavit," dodal Dvořák.
Samu snahu státu zpřísnit výběr daní podnikatelé považují za správnou. "Ať stát zjistí, kdo podvádí, a ten ať jde z kola ven. Když nepoctivci vypadnou, tak poctivci budou mít více šancí a prostoru," domnívá se předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda.
